Dočkáme se globální korporátní daně?

Prezident USA Joe Biden se pustil po nedávném nástupu do funkce do boje za efektivnější výběr korporátní daně. Ve svém návrhu představuje zavedení globální minimální sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 21 %. Je takováto myšlenka vůbec prosaditelná?

17. 5. 2021 Damir Solak

Ministryně financí Spojených států amerických Janet Yellenová společně s prezidentem Joe Bidenem představila v průběhu dubna více než stovce ostatních států přelomový návrh v oblasti daně z příjmů právnických osob spočívající v zavedení globální minimální daně. Návrh míří primárně na velké nadnárodní společnosti, jako jsou například technologičtí giganti GAFA (Google, Amazon, Facebook a Apple), kteří působí v celé řadě zemí světa. Pokud by byl návrh přijat, nevyplatilo by se již těmto společnostem umisťovat kvůli daním sídlo tam, kde je sazba daně nižší.

Jak by minimální daň fungovala

Podle návrhu by podstatnou změnou pro tyto společnosti bylo danění v místě, kde se zisk tvoří, nikoliv tam, kde společnost sídlí. V takovém případě by stát mohl uplatňovat i nižší sazbu, než je navrhovaných 21 %. Pokud by tak stát, v němž se zisk tvoří, učinil, společnost by ve státě sídla dodanila svůj zisk tak, aby daň činila právě 21 %.

Jednoznačným pozitivem zavedení globální daně by bylo zvýšení výnosů z daní. Státní pokladny přijdou ročně na daňových únicích z korporátní daně celkem o 427 miliard dolarů, což je suma, která by pokryla roční platy hned 34 milionů zdravotních sester.[1]

Je však otázkou, zdali je právě takový návrh výhodný i pro jiné země, než jsou Spojené státy americké. Jak naznačuje ekonomka Helena Horská, Evropská unie by jako celek měla hledat alternativy k tomuto návrhu, zejména v podobě plného zdanění již v místě výroby nebo právě tam, kde se zisk vytváří. Uvedené řešení by tak bylo férovější a výhodnější i pro země, jako je Česká republika, kde v porovnání s USA nesídlí tolik nadnárodních společností.[2]

Na čem může globální daň ztroskotat

Návrh globální daně představuje bezesporu zásah daňové konkurenci. Právě možnost svobodně si nastavit podobu a sazbu korporátních daní využívají jednotlivé státy k přilákání investic do daného státu, což se následně pozitivně projevuje v ekonomice. Je tedy na místě klást si otázku, do jaké míry budou státy s nižší sazbou korporátní daně, zejména pak ty označované jako „daňové ráje“, ochotné se podílet na prosazování globálního zdanění.

Kromě nalezení shody na mezinárodní úrovni bude následným krokem promítnutí tohoto nového modelu zdanění příjmů i do národních legislativ, což není ani samozřejmý, ani rychlý proces. Návrh, který byl zaslán více než 100 státům, bude diskutován na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v průběhu letošního léta. V případě prosazení této myšlenky by pravděpodobně následoval proces vytváření návrhu mnohostranné mezinárodní smlouvy. Byť se OECD otázkám mezinárodní daňové spolupráce věnuje, je třeba položit si otázku, jestli je vhodnou platformou pro takovéto jednání, jelikož ne každá z oslovených zemí je členskou zemí OECD (ta má pouze 37 členů).[3]

V návaznosti na konkrétní podobu smlouvy by v úvahu připadala nutnost ratifikace mezinárodní smlouvy jednotlivými státy. Zavedení globální daně dle zmíněného Bidenova návrhu by též v případě dodatečného zdanění představovalo obecně vyšší administrativní nároky nejen na příslušné daňové subjekty, ale i na správce daně v různých zemích a jejich vzájemnou spolupráci.

O tom, že prosazení globální korporátní daně bude složité, svědčí i první odmítavé reakce ze strany Maďarska, které ji považuje za útok na suverenitu státu.[4] Negativní názor zastává i Irsko, známé svou nízkou daní, která je o přibližně dvanáct procentních bodů nižší než celosvětový průměr, a to právě s odkazem na význam daňové konkurence.[5] Právě v Irsku jsou umístěna evropská sídla významných technologických společností, jako je například Apple.

Podle ekonoma Michala Skořepy by vhodnějším řešením bylo spíše vyvinutí tlaku na daňové ráje uvnitř Evropské unie. To potvrzuje i analýza na portálu Tax Justice Network, dle které se státy Evropské unie podílejí na 36 % globálních daňových ztrát. Z členských států EU na nich mají největší podíl Nizozemsko a Lucembursko.[6] Skořepa též správně poznamenává, že uvedený návrh zasáhne i podobu daňových mixů jednotlivých států, které nám popisují strukturu daní v dané zemi a také to, jaké z daní jsou preferovány.[7]

Zdá se tak, že minimální sazba daně z příjmu právnických osob je zatím jen hudbou vzdálené budoucnosti na rozdíl od digitální daně mířící na podobné subjekty, která již byla zavedena v několika státech.

 

Damir Solak

student Právnické fakulty MUNI

Fotografie - CC0 1.0 Universal (CC0 1.0) Public Domain Dedication – no copyright: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dollar-499481.jpg

[1] Mansour, Mark Bou. $427bn lost to tax havens every year: landmark study reveals countriesˈ losses and worst offenders [online]. Tax Justice Network. [cit. 29. 4. 2021]. https://www.taxjustice.net/2020/11/20/427bn-lost-to-tax-havens-every-year-landmark-study-reveals-countries-losses-and-worst-offenders/

[2] Zeman, D. USA „poštouchly“ jednání o reformě zdaňování. Volají po globální minimální dani pro korporace [online]. Česká televize. [cit. 29. 4. 2021].  https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3300313-usa-postouchly-jednani-o-reforme-zdanovani-volaji-po-globalni-minimalni-dani-pro

[3] Mazúchová, D. Biden navrhuje globální daň pro největší firmy. Má širokou podporu. [online]. iDNES.cz. [cit. 29. 4. 2021]. https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/joe-biden-globalni-reforma-sazba-dane-technologicke-spolecnosti-g20.A210409_115542_ekoakcie_maz 

[4] Nepřistoupíme na nic, co by omezovalo národní suverenitu. Maďarsko odmítá globální daň [online]. Echo24.cz. [cit. 29. 4. 2021]. https://echo24.cz/a/SnPLx/nepristoupime-na-nic-co-by-omezovalo-narodni-suverenitu-madarsko-odmita-globalni-dan

[5] Scott Hennaman, Cordia. Ireland may not agree to global minimum tax, minister says [online]. MNE Tax [cit. 29. 4. 2021]. https://mnetax.com/ireland-may-not-agree-to-global-minimum-tax-minister-says-43328

[6] Mansour, op. cit.

[7] Pučelík, Karel. Jaká jsou slabá místa globální daně? [online]. Investujeme.cz. [cit. 29. 4. 2021]. https://www.investujeme.cz/clanky/jake-jsou-slaba-mista-globalni-dane/


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info