Správněprávní a trestněprávní odpovědnost při porušení pravidel přeshraniční přepravy odpadů

Trestněprávní odpovědnost

Při přeshraniční přepravě odpadů se může osoba dopustit hned několika trestných činů proti životnímu prostředí. Ty jsou uvedeny v hlavě VIII zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Mezi ně patří také trestný čin upravený v § 298 odst. 1 trestního zákoníku s názvem neoprávněné nakládání s odpady, který řeší prohřešky spojené s přepravou odpadů.

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo, byť z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Taková osoba může být potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Jiným právním předpisem může být právě zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006, o přepravě odpadů (dále jen „nařízení č. 1013/2006“).

Pachatelem může být nepodnikající fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, fyzická osoba zastupující právnickou osobu (ve smyslu § 114 odst. 2 trestního zákoníku), popř. za zákonných podmínek také právnická osoba. Nevyžaduje se hrubá nedbalost, ale postačuje zavinění ve formě i jen nevědomé nedbalosti. Zároveň je nutné upozornit, že trestnost jednání není podmíněna konkrétním množstvím odpadu. Za nedovolenou přepravu je nutné považovat jak vývoz, dovoz, tak také tranzit odpadů, který je zakázán – tedy je logické, že taková přeprava nebude řádně ohlášená. Dřívější právní úprava v již zrušeném trestním zákoně dopadala pouze na nebezpečné odpady. To již neplatí a skutková podstata trestného činu se použije na nakládání s jakýmikoli odpady.

Další samostatná základní skutková podstata trestného činu je uvedena v § 298 odst. 2 trestního zákoníku. Daného trestného činu se dopustí ten, kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady značného rozsahu. Taková osoba bude potrestána odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Ve smyslu § 138 trestního zákoníku jsou náklady značného rozsahu ve výši nejméně 1 000 000 Kč. Pachatelem může být stejná osoba jako v předešlém případě, stejně tak postačí pouze nedbalost. Pro úplnost uveďme, že § 298 odst. 3 a 4 trestního zákoníku obsahuje kvalifikované skutkové podstaty těchto trestných činů.

Správněprávní odpovědnost

Při ukládání správních trestů za správněprávní delikty je obecným předpisem zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“). Tento zákon obsahuje obecnou úpravu správního trestání a aplikuje se podpůrně ve vztahu ke zvláštním právním předpisům, kde jsou konkrétní přestupky vymezeny – při přeshraniční přepravě odpadů je zvláštním právním předpisem zákon o odpadech. Ten v současné době obsahuje nové vymezení jednotlivých skutkových podstat přestupků. Cílem nového vymezení je možnost podřadit porušení jakékoliv povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech pod některou skutkovou podstatu.

Zákon o odpadech své skutkové podstaty přestupků upravuje v § 117 a § 121. Konkrétně se fyzická osoba dopustí přestupku dle § 117 odst. 1 písm. s) zákona o odpadech tím, že při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené nařízením č. 1013/2006 nebo § 49, § 51 nebo § 52 odst. 1 zákona o odpadech. Dalšího přestupku se může dopustit tím, že při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadu podle nařízení č. 1013/2006 nebo jinak poruší některou z povinností stanovenou nařízením č. 1013/2006. Fyzické osobě za uvedené přestupky může být uložena pokuta do výše 1 000 000 Kč.

Právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba se dle § 121 odst. 2 písm. m) zákona o odpadech dopustí přestupku tím, že při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí Ministerstva životního prostředí podle nařízení č. 1013/2006 nebo podle § 49, § 51 nebo § 52 odst. 1 zákona o odpadech. Stejné osoby se dopustí přestupku dle § 121 odst. 4 písm. g) zákona o odpadech tím, že při přeshraniční přepravě odpadů provedou nedovolenou přepravu odpadu podle nařízení č. 1013/2006 nebo jinak porušují některou z povinností stanovených nařízením č. 1013/2006. Daným osobám může být uložena pokuta do výše 25 000 000 Kč.

Všechny zmíněné přestupky projednává jako příslušný správní orgán Česká inspekce životního prostředí. Uložené pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Je však nutné upozornit, že za splnění zákonných podmínek může být upuštěno od uložení správního trestu, jak vyplývá z § 125 zákona o odpadech. Musí být splněny tyto zákonné podmínky: pachatel musí zajistit odstranění následků porušení povinnosti, přijmout faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Obecná úprava upuštění od uložení správního trestu stanovená v § 43 přestupkového zákona se nepoužije, neboť úprava v zákoně o odpadech je vůči úpravě v přestupkovém zákonu speciální.

Zákon o odpadech v § 116 upravuje také opatření k nápravě. To lze uložit mimo jiné při nedodržení povinností stanovených nařízením č. 1013/2006 a zákonem o odpadech. Opatření k nápravě lze ukládat bez nutnosti uložit pokutu (jak bylo vyžadováno předešlou právní úpravou). K provedení opatření k nápravě se stanovuje přiměřená lhůta. V § 116 odst. 1 písm. a) až d) zákona o odpadech jsou uvedena konkrétní opatření k nápravě, např. zajištění odpadu proti jeho úniku, znehodnocení nebo odcizení apod.

V § 116 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech je uvedena sběrná klauzule opatření k nápravě – správní orgán může uložit i jiné vhodné opatření, které by zamezilo nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a zajistilo náležitou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí nebo zajistilo možnost kontroly plnění uložených opatření. Zákon o odpadech upravuje nově (resp. upřesňuje okruh osob, na které se vztahuje) právní nástupnictví povinností z uložených opatření k nápravě. Opatření k nápravě z titulu právního nástupnictví však zákon o odpadech nedovoluje uložit nepodnikající fyzické osobě (pouze tedy právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě). Správnímu orgánu, který vede řízení o opatření k nápravě, je uložena povinnost, aby o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informoval ostatní správní orgány ve stejné věci příslušné k uložení opatření k nápravě nebo k uložení správního trestu za přestupek související s opatřením k nápravě. Danou skutečnost oznámí také krajskému úřadu příslušnému k rozhodování v tzv. pochybnostech (ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o odpadech).

Závěr

V článku byla popsána trestněprávní a správněprávní odpovědnost osob při porušení právních předpisů při přeshraniční přepravě odpadů. Z právní úpravy vyplývá, že osoby, které by chtěly porušovat zákonné povinnosti při přeshraniční přepravě odpadů, by se měly takového protiprávního jednání vyvarovat. Sankce, které jsou dle právní úpravy ukládány, totiž nejsou zanedbatelné. U správněprávní odpovědnosti je nutné pamatovat na možnost upuštění od uložení trestu a stejně tak na možnost správního orgánu ukládat opatření k nápravě, u kterého se již v současné době nevyžaduje také uložení pokuty.

Autor má za to, že právní úprava trestněprávní a správněprávní odpovědnosti má své nedostatky, které by bylo vhodné odstranit. O tom však bude pojednáno v samostatném článku.

Úvodní foto: On Unsplash by Yaro Felix Mayans Verfurth