Příběh nezletilé Valerie změnil zákon. Opatrovnický soud má nově přístup k opisu trestního rejstříku

Opis, nebo výpis? Rozdíl v těchto dvou slovech je minimální, spočívá totiž pouze v odlišné předponě. Projevuje se tento na první pohled minimální rozdíl v praktickém (právním) životě? V tomto textu budu s těmito dvěma slůvky pracovat z pohledu soudů, a to v souvislosti s evidencí Rejstříku trestů a v souvislosti s novelou zákona o zvláštních řízeních soudních.

20. 9. 2021 Roman Šafář

Rejstřík trestů je organizační složka státu a účetní jednotka podřízená Ministerstvu spravedlnosti. Vede evidenci Rejstříku trestů[1] a využívá při své činnosti několik různých informačních systémů.[2] Rejstřík trestů i jeho evidence upravuje zákon o Rejstříku trestů.[3]

Zákonnou úpravou Rejstříku trestů a jednotlivých evidencí se nebudeme podrobněji zabývat. V tomto textu bude stěžejní zákon o zvláštních řízeních soudních, který byl s účinností od 1. července tohoto roku novelizován.[4]

Jak to bylo před novelou...

Hlavní rozdíl mezi opisy a výpisy spočívá v objemu dat uváděných v tom či onom dokumentu. Z opisu se dozvíme o veškerých skutečnostech evidovaných v jednotlivých dílčích evidencích, a proto jsme schopni z něj zjistit i tzv. trestní minulost. Obsahuje totiž i údaje o odsouzeních, která byla v minulosti zahlazena nebo u kterých účinky odsouzení pominuly. Z výpisu zjistíme pouze aktuální evidované skutečnosti.

Další rozdíl spočívá ve skutečnosti, že výpis dostane na žádost téměř každý, u opisu je tomu spíše naopak. Zatímco opis mohou v rámci trestního řízení vyžadovat pouze orgány činné v trestním řízení, o výpis může požádat kdokoli, tedy fyzická osoba, ale třeba také „netrestní“ soudy. Obecně se totiž považuje za žádoucí, aby již vykonané odsouzení danou (snad napravenou) osobu nepronásledovalo po zbytek života. Bohužel však došlo k několika případům, které byly důvodem pro změnu této optiky. O jednom z nich se zmíním níže.

...a jak po novele?

V zákoně o Rejstříku trestů se v § 10 odst. 3 uvádí, že jiným orgánům a osobám lze na jejich žádost vydat opis jen tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Tímto zvláštním právním předpisem je právě novelizovaný zákon o zvláštních řízeních soudních, který ve svém § 22a umožňuje, aby soudy v řízeních o opatrovnictví člověka, o osvojení a o úpravě péče o nezletilé požádaly Rejstřík trestů o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů. V tomto případě tak soudy mohou nově zjistit i tzv. trestní minulost např. osob, do jejichž péče má být dítě svěřeno. Také by mělo být pro soudy snazší hledat osobu vhodnou pro výkon funkce opatrovníka ať už osoby plně svéprávné, nebo omezené ve svéprávnosti.

Je však nutné dodat, že zjištění, zda daná osoba byla v minulosti trestněprávně postižena, nemá takovou osobu automaticky diskvalifikovat z výkonu funkce opatrovníka nebo z okruhu osob pečujících o nezletilé dítě. Soudy by tak vždy měly primárně zkoumat, zda byla osoba v minulosti trestána, a pokud ano, měly by se dále zabývat tím, jaký trestný čin spáchala. Třeba v případě, že někdo způsobil svou nepozorností dopravní nehodu (což není v dnešním hektickém světě příliš složité) a v jejím důsledku někomu ublížil na zdraví z nedbalosti, by takový člověk neměl být diskvalifikován jako osoba, která by mohla být opatrovníkem nebo osobou pečující o nezletilé dítě. Zjistí-li však soud, že některý z příbuzných osoby, pro kterou hledá soud opatrovníka, spáchal násilný trestný čin, už by to pro soud mělo být dostatečné varování pro to, aby násilníka nejmenoval opatrovníkem např. jeho stařičké matce. Není tedy vše vylučující, co se vylučujícím zdá být.

 

Konkrétní případ: kdyby tak měl soud k dispozici opis, nikoli jen výpis

Před několika lety se v českých médiích objevil příběh nezletilé Valerie, která byla společně se svými sourozenci svěřena do pěstounské péče své babičky. Do tohoto okamžiku bylo vše v pořádku, neboť je vhodné, aby nezletilé namísto ústavních zařízení vychovávali jejich příbuzní, nejsou-li toho z jakéhokoli důvodu schopni jejich rodiče.

V roce 2018 tehdy šestiletá Valerie zmizela a bylo po ní vyhlášeno pátrání.[5] Posléze policie zadržela její babičku (pěstounku) a zahájila proti ní trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestných činů opuštění dítěte a zanedbání povinné výživy. Babička totiž nebyla schopna vysvětlit, kde se Valerie nachází. Zároveň ji policie vzala do vazby, neboť existovala důvodná obava, že bude pokračovat v trestné činnosti nebo že zmizí na neznámé místo, a bude se tak vyhýbat trestnímu stíhání. Dokonce se objevilo podezření, že měla nezletilé děti týrat.[6] Případ pokračoval obžalobou a odsouzením. Obvodní soud pro Prahu 3 udělil osmiletý trest odnětí svobody[7] a Městský soud v Praze odvolání obžalované zamítl.[8] Co je však na tomto případu podstatné, je skutečnost, že babička nezletilých již byla v minulosti trestněprávně postižena za týrání svého syna. To se však opatrovnický soud, který svěřoval nezletilou Valerii a její sourozence do pěstounské péče jejich babičky, nemohl dozvědět, neboť tehdy ještě neměl výslovně zákonem stanovenou možnost vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů tak, jak to lze od 1. července 2021.[9]

Na tomto smutném případu je tedy jasně zřetelné, že na první pohled velmi nenápadná novela zákona o zvláštních řízeních soudních navazující na zákon o Rejstříku trestů má dalekosáhlé důsledky a má potenciál pozitivně zasáhnout do životů nejen nezletilých dětí, ale také opatrovanců či osvojenců. Nyní je to už vše na soudech, aby v daných řízeních vyžadovaly správně opis namísto výpisu z evidence Rejstříku trestů.

Roman Šafář

redaktor Práva21, asistent soudce a Ph.D. student Právnické fakulty MUNI

[1] Těchto evidencí je několik: evidence odsouzení, evidence podmíněného zastavení trestního stíhání, evidence podmíněného odložení návrhu na potrestání, evidence narovnání a evidence odstoupení od potrestání. V textu však mezi jednotlivými evidencemi nebudu rozlišovat a budu je nazývat souhrnným názvem „evidence Rejstříku trestů“.

[2] Např. z registru obyvatel využívá referenční údaje, jako třeba jméno a příjmení, adresu místa pobytu atp.

[3] Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

[4] Konkrétně zákonem č. 192/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.

[5] Český rozhlas. Policie žádá o pomoc při pátrání po šestileté dívce ze Žižkova. iRozhlas.cz [online] 4. 9. 2018 [cit. 26. 8. 2021]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/policie-zada-o-pomoc-pri-patrani-po-sestilete-divce-ze-zizkova_1809041157_haf

[6] Český rozhlas. Policie obvinila babičku pohřešované Valerie z týrání. Dívka nemusela brutální zacházení přežít. iRozhlas.cz [online]. 3. 12. 2018 [cit. 26. 8. 2021]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/valerie-kvasnickova-pohresovana-divka-babicka-obvineni-brutalni-tyrani-roubik_1812031106_vman

[7] Český rozhlas. Týrání a opuštění. Babička nezletilé Valerie dostala od soudu osm let vězení. iRozhlas.cz [online]. 16. 7. 2019 [cit. 26. 8. 2021]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/valerie-pohresovana-babicka-soud-verdikt-osm-let_1907161329_ako

[8]Český rozhlas. Týrání a opuštění. Babička nezletilé Valerie dostala od soudu osm let vězení. iRozhlas.cz [online]. 16. 7. 2019 [cit. 26. 8. 2021]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/valerie-pohresovana-babicka-soud-verdikt-osm-let_1907161329_ako

na-babicka-odvolaci-soud-odvolani-verdikt_2001211135_ako.

[9] Blíže o případu a jeho důsledcích zde: KABRHELOVÁ, Lenka, JANOUŠEK, Artur. Příběh zmizelé Valerie mění zákon, opatrovnický soud musí znát minulost náhradních rodičů. Vinohradská 12 [online]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/podcast-vinohradska-12-valerie-soud-zmeny_2104140600_mpa


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info