Předběžná opatření v civilním soudním řízení jsou skutečně předběžná

Předběžná opatření jsou institutem civilního práva procesního,[1] který se řídí specifickými pravidly. Navrhovatelé si pohříchu neuvědomují, že řízení o předběžných opatřeních se odlišují od řízení o návrhu či žalobě. Co jsou předběžná opatření, jaké druhy rozlišujeme v civilním procesu a k čemu slouží? Nejen o tom pojednám na následujících řádcích.

12. 10. 2021 Roman Šafář

Předběžné opatření je prostředkem k zatímní úpravě narušených vztahů. O důvodech narušení právních vztahů, pro které lze požadovat vydání předběžného opatření, se zmíním níže. Nyní ještě k obecnému charakteru předběžného opatření. Jeho hlavními znaky jsou předběžnost, omezená časová působnost a zatímnost. Jak již ze samotného názvu probíraného institutu vyplývá, předběžným opatřením lze narušený právní vztah upravit pouze předběžně, tedy nikoli finálně, meritorně. Ústavní soud v mnohých rozhodnutích uvádí, že svým rušícím rozhodnutím nepředjímá výsledek daného řízení, tedy meritorní rozhodnutí.[2] Analogicky lze nahlížet i na usnesení o nařízení předběžného opatření či zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření v řízeních před tzv. obecnými soudy.

Dále platí, že předběžné opatření se vydává s omezenou časovou platností, kterou lze v některých případech prodlužovat. S tím však bývá spojen zákonem stanovený maximální limit takových možných prodloužení platnosti daného předběžného opatření.[3]

O zatímním charakteru předběžného opatření pak není zapotřebí mnoho psát, neboť to vyplývá ze samotné podstaty tohoto institutu. Ostatně se o něm zmiňuje sám zákon[4] čili se ve vztahu k tomuto charakterovému rysu předběžného opatření obejdeme bez hlubší analýzy.

Ústavní soud se k předběžným opatřením a jejich potenciálnímu zásahu do ústavních práv účastníků řízení o návrhu na vydání předběžného opatření vyjádřil následovně: „Předběžná opatření však zpravidla nedosahují takové intenzity, aby mohla zasáhnout do ústavně zaručených práv jedné či druhé strany, neboť při rozhodování o nařízení předběžného opatření se nerozhoduje o právech a povinnostech účastníků s konečnou platností, nýbrž jde o opatření dočasného charakteru, jímž není prejudikován konečný výsledek sporu.“[5] Právě citovaná pasáž pouze podtrhuje výše řečené o hlavních znacích předběžných opatření.

Jaké druhy civilních předběžných opatření nám nabízí právní řád

Předběžná opatření upravují oba hlavní právní předpisy civilního řízení soudního. V občanském soudním řádu se vyskytují v § 74 až § 77a, v zákoně o zvláštních řízeních soudních se vyskytují hned na několika místech. O tom podrobněji dále.

Nyní se zabývejme předběžným opatřením v občanském soudním řádu. Jedná se o jakési obecné předběžné opatření, kterým lze dosáhnout předběžné úpravy poměrů účastníků v případě časové tísně, anebo v případě, kdy se jeví jako důvodná obava o (řádný) výkon rozhodnutí. Je ještě namístě poukázat na zákonnou dikci ve slovech „před zahájením řízení“ v § 74 o. s. ř. Z těchto slov totiž vyplývá, že řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření předchází řízení o věci samé. Jinými slovy řečeno, návrh týkající se předběžného opatření účastníci podávají před žalobou či návrhem, jimiž se zahajuje řízení o meritorním posouzení dané věci.

Může však také nastat situace, kdy je současně s návrhem ve věci samé, či dokonce až po podání takového návrhu, podán též návrh na vydání předběžného opatření. V takovém případě má soud dvě možnosti. Bude-li v řízení zapotřebí zatímně upravit poměry účastníků nebo vyskytne-li se obava, že nebude vykonáno meritorní rozhodnutí (nebo bude jeho výkon ohrožen), soud vydá předběžné opatření dle § 102 odst. 1 a 3 o. s. ř.

Často však nastávají situace, kdy se navrhovatel či žalobce pokusí domoci se svého práva předčasně, a tak podá návrh na vydání předběžného opatření v okamžiku, když už řízení probíhá. V těchto případech pak soud častokrát s odůvodněním, že nebude prostřednictvím předběžného opatření řešit meritum projednávané věci, návrh zamítne.

Dále lze z uvedené zákonné dikce dovodit, že účastníci řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření a řízení ve věci samé budou totožní. Mohlo by se však stát, že navrhovatel ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření označí např. osobu, která má věc, o níž se povede řízení ve věci samé, u sebe, tedy která je spíše jejím držitelem, méně pak už detentorem.[6] Samotné řízení o meritu věci (v daném případě např. o vydání věci) však žalobce (v řízení o předběžném opatření „navrhovatel“) povede proti žalovanému, který má být vlastníkem[7] této věci. Navrhovatel by v modelovém příkladu měl primárně za osobu, proti níž mají účinky předběžného opatření působit, označit vlastníka věci, který je tzv. pasivně legitimován i v řízení o věci samé. V některých případech však není vyloučeno, aby návrh směřoval i proti držiteli. Ustanovení § 90 o. s. ř. sice stanoví, že účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný, přičemž žalovaným je ten, koho za něj žalobce v žalobě označí, nicméně samotná otázka aktivní, pasivní, či procesní[8] legitimace bude při projednávání dané věci rozhodovat o úspěchu, či neúspěchu podané žaloby.

Demonstrativní čili příkladmý výčet možností, co může být předběžným opatřením dle o. s. ř. uloženo, nalezneme v jeho § 76. Jednotlivé případy zmíněné zákonem zde nebudu rozebírat. Vystačím si toliko s tvrzením, že daná předběžná opatření se často uplatňují v oblasti ochrany před nekalou soutěží, kdy navrhovatel žádá, aby se (v tu chvíli domnělý) narušitel jeho práv zdržel svého jednání.

S právě uvedeným souvisí ještě zásadní otázka, která prvotně rozhoduje o úspěchu, či neúspěchu podaného návrhu na nařízení předběžného opatření. Touto základní podmínkou je povinnost navrhovatele složit „nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh“ jistotu. Její výše se liší, půjde-li o spor vyplývající z podnikatelských vztahů, či o všechny ostatní právní vztahy. V prvním případě bude muset navrhovatel složit jistotu ve výši 50 000 Kč, ve všech ostatních případech je její výše stanovena na 10 000 Kč. Existují i případy, v nichž navrhovatel nemusí tuto jistotu platit, ale také případy, kdy může předseda senátu rozhodnout o jiné (vyšší) výši jistoty vzhledem k okolnostem daného případu.[9] Obecně však platí, že navrhovatel tuto povinnost má, a to v částkách výše uvedených. Účelem jistoty je zajištění případné náhrady škody nebo újmy, která by vznikla straně, proti níž soud předběžné opatření nařídil. Náhrada případné škody či újmy však nenáleží poškozenému automaticky. Ten totiž musí podat ve lhůtě 6 měsíců ode dne zaniknutí nebo zrušení předběžného opatření žalobu na náhradu škody, která, je-li mu nárok přiznán, bude uhrazena právě z navrhovatelem složené jistoty.[10] Pokud však nebudou jistota či doplatek jistoty složeny v zákonných lhůtách, soud návrh na nařízení předběžného opatření rovnou odmítne, neboť nebyla splněna jedna ze základních podmínek tohoto řízení, a proto se návrhem předseda senátu nebude věcně vůbec zabývat.

Jiné je to v případě předběžných opatření upravených v zákoně o zvláštních řízeních soudních, kde jich je hned několik druhů. Výchozím ustanovením je § 12 z. ř. s., v němž nalezneme zásadní informace. Může-li soud zahájit řízení i z úřední povinnosti (ex offo), není nutné, aby navrhovatel podal po návrhu na nařízení předběžného opatření i návrh, jímž bude řízení o věci samé zahájeno, neboť to učiní soud. Také zásadně platí, že navrhovatelé jsou zpravidla osvobozeni od placení soudního poplatku spojeného s návrhem na vydání předběžného opatření.

Nyní již ke konkrétním předběžným opatřením, která se v soudní praxi hojně vyskytují. Prvním je předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí, které upravují § 400–§ 414 z. ř. s. Tomuto předběžnému opatření může předcházet desetidenní vykázání násilníka Policií ČR,[11] avšak není to podmínkou pro podání návrhu na vydání tohoto předběžného opatření. Stran předběžného opatření je v této záležitosti nutné upozornit na to, že zahájit řízení o nařízení tohoto předběžného opatření lze jen na návrh a že soud má povinnost vydat rozhodnutí o tomto návrhu do 48 hodin, aniž nařizuje jednání. Tato krátká lhůta svědčí o naléhavé nutnosti ochránit osobu před násilníkem žijícím ve společné domácnosti. Navrhovatelem však nemusí být vždy osoba, proti které násilí směřuje, dokonce jím může být osoba nezletilá. Je-li jí však pod 16 let, je zapotřebí, aby byla zastoupena zákonným zástupcem, orgánem sociálně-právní ochrany dětí nebo zplnomocněným advokátem, je-li k udělení plné moci nezletilý rozumově a volně vyspělý.

Vyhoví-li soud návrhu, zpravidla rozhodne o zákazu násilníka vstupovat do obydlí a do jeho bezprostředního okolí (většinou vymezeno konkrétním počtem metrů), dále má násilník zákaz kontaktovat osobu, v jejíž prospěch soud předběžné opatření vydal, a také má povinnost zaplatit poplatek 1 000 Kč. U tohoto předběžného opatření je důležitý okamžik jeho vydání, neboť od tohoto okamžiku je usnesení o nařízení předběžného opatření vykonatelné a zejména odpůrce (násilník) se jím musí řídit. Na právě řečeném nic nemění ani skutečnost, že některý z účastníků[12] podá odvolání. Okamžik vykonatelnosti hraje také důležitou roli v tom, že od něj[13] počíná plynout jednoměsíční doba, po jejímž uplynutí účinky nařízeného předběžného opatření pominou. Tomuto následku je možné zabránit včasným návrhem na prodloužení předběžného opatření. To znamená, že se doba účinků původního předběžného opatření automaticky neprodlužuje, nýbrž je nutné podat další návrh na prodloužení doby trvání účinků původního usnesení o nařízení předběžného opatření. Tímto novým návrhem je možné, i když bude zamítnut, prodloužit dobu působení původního předběžného opatření až o dva měsíce.[14] Zákon však stanoví, že maximální doba trvání tohoto typu předběžného opatření je šest měsíců od vykonatelnosti původního usnesení o nařízení předběžného opatření.

Druhým, dosti frekventovaným návrhem na nařízení předběžného opatření, je předběžné opatření o úpravě poměrů dítěte.[15] Soud takovému návrhu vyhoví, pokud se dítě ocitlo v takových podmínkách, že je ohroženo na životě, na zdraví či na normálním vývoji. V praxi se tato zatímní úprava poměrů dítěte týká dětí, o které se rodiče nejsou schopni starat, u nichž  rodiče pro vlastní přesvědčení (potenciálně) ohrožují život dítěte v určitém rozhodujícím okamžiku, ale také které byly odloženy do tzv. baby boxu. O naléhavosti zatímně upravit poměry takto nezaopatřeného dítěte svědčí též velmi krátká lhůta bezodkladně, maximálně 24 hodin, ve které musí soud o podaném návrhu rozhodnout. Navrhovatelem může být pouze orgán sociálně-právní ochrany dětí. Soud pak může dítě umístit do pěstounské péče na přechodnou dobu[16] nebo do péče třetí osoby, např. prarodiče dítěte, ale též do péče osoby, která není pokrevním příbuzným dítěte, což v praxi hojně bývá péče před osvojením dítěte, nýbrž také do péče určitého zařízení, které je vhodné pro zatímní péči a rozvoj dítěte (tzv. zařízení poskytující okamžitou pomoc ohroženým dětem). Stejně jako u výše uvedeného předběžného opatření ve věci domácího násilí, i v tomto případě je důležitý okamžik vydání usnesení o nařízení předběžného opatření, který je okamžikem vykonatelnosti usnesení. Doba trvání je zpravidla v délce jednoho měsíce, přičemž lze tuto dobu prodloužit vždy o jeden měsíc, ale maximální doba trvání by zásadně neměla přesáhnout šest měsíců.

Pouze v případě, že je dítě předáno do pěstounské péče na přechodnou dobu, platí, že doba trvání usnesení o nařízení předběžného opatření je tříměsíční s tím, že je možné ji prodloužit, ne však na dobu delší, než je jeden rok od vykonatelnosti původního usnesení o zahájení předběžného opatření.

Obecně pak pro všechna předběžná opatření ve věcech poměrů dětí platí, že po vydání předběžného opatření soud z úřední povinnosti zahajuje řízení ve věci samé, aby bylo postaveno najisto, kdo se bude o dítě starat, kdo bude povinen platit výživné a v jaké výši, jakým způsobem bude probíhat styk dítěte s jeho rodiči apod. Výčet řízení týkajících se dětí je uveden v § 466 z. ř. s. s doplněním ustanoveními § 427 a násl. z. ř. s. upravujících řízení o osvojení dítěte.

Častou chybou navrhovatelů (mnohdy zastoupených právními zástupci) je, že po soudu požadují, aby vydal takové předběžné opatření, kterým by soud dítě prozatímně svěřil do péče jednoho z rodičů a druhému rodiči stanovil povinnost platit výživné v přiměřené výši. V praxi jsem měl možnost zaznamenat, že takovýmto návrhům soud málokdy vyhoví, neboť úpravu poměrů nezletilého dítěte řeší až při jednání ve věci samé. Hlavním důvodem je potřeba znát stanovisko druhého rodiče na nastalou situaci. Výsledkem takového jednání pak totiž často bývají rozsudky, kterými soud schvaluje dohodu rodičů o úpravě poměrů jejich nezletilého dítěte. Namísto podávání návrhů na nařízení předběžného opatření je tak jednoznačně vhodnější, aby rodič rovnou podal návrh na úpravu péče a stanovení výživného, případně též úpravu styku druhého rodiče s dítětem. Tento postup je vhodný i proto, že situace kolem nezletilého dítěte nebude nadále gradovat. Primárním hlediskem nejen soudů při rozhodování, ale zejména rodičů, by měl být nejlepší zájem jejich dítěte či dětí.

 

V praxi se také objevují zcela specifické návrhy. Někteří navrhovatelé žádají soud, aby nařídil předběžné opatření, které nelze v praxi vůbec vykonat. Příkladem budiž návrh na nařízení předběžného opatření, aby v době, kdy bude nezletilé dítě u jednoho z rodičů žijícího s dalším partnerem či partnerkou, tento rodič zajistil, že nedojde ke kontaktu dítěte s partnerem rodiče, u kterého dítě právě je. V tomto případě nejenže je takový návrh neuskutečnitelný, ale zákon, konkrétně § 885 občanského zákoníku,[17] jasně hovoří ve prospěch partnera rodiče.

Dalším takovým případem jsou tzv. neshody rodičů v záležitostech významných pro nezletilé dítě. Takovými záležitostmi mohou být např. kterou školu či školku bude dítě navštěvovat, zda bude dítě očkováno proti určitému onemocnění apod. Ačkoli je někdy zapotřebí jednat v daných situacích rychle, opět není v zájmu dítěte, ale ani v možnostech soudce, aby takovou, často velmi citlivou, otázku posoudil jen na základě tvrzení jednoho z rodičů, aniž by si vyslechl protiargumenty druhého rodiče. V takových případech si lze představit, že soud vydá předběžné opatření pouze tehdy, hrozí-li dítěti skutečná či skutečnosti se blížící potenciální újma spočívající v ohrožení jeho zdravotního či mravního vývoje. Také je nutné upozornit, že návrhy na nařízení předběžných opatření ve věcech neshod rodičů nejsou osvobozeny od soudních poplatků.

Důležitost slova „předběžné“ v sousloví předběžné opatření

V tomto textu jsem krátce představil nejběžnější druhy předběžných opatření vyskytujících se v praxi civilních soudů. Zásadním sdělením je, že se vždy jedná pouze o zatímní úpravu poměrů určitého mezilidského vztahu, o tzv. meritu věci se pak vede samostatné řízení, ve kterém probíhá důkladné dokazování a pro které platí mnohem více procesních pravidel. Výhodou předběžných opatření je, že tvrzené skutečnosti není zapotřebí důsledně podložit důkazy, nýbrž stačí, aby byly osvědčeny.[18] Další výhodou je, že řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření jsou velmi rychlá a zásadně není zapotřebí, aby se účastníci dostavili osobně k ústnímu jednání. Usnesení o odmítnutí, zamítnutí, změně, zrušení či nařízení předběžných opatření jsou vydávána tzv. od stolu čili na základě doložených osvědčujících tvrzení navrhovatele.

Přesně takto vymezený účel předběžných opatření musí být zřejmý všem účastníkům daného řízení o návrhu na vydání předběžného opatření. Pokud by totiž soudci důsledně nedodržovali účel předběžného opatření, tedy nařizovali by předběžná opatření i v otázkách, o nichž lze rozhodnout pouze na základě dokazování, nebylo by v konečném důsledku zapotřebí konečného meritorního rozhodnutí, neboť by již bylo dané jednání vykonáno, a nebylo by tak zapotřebí vydat rozhodnutí upravující řešenou otázku natrvalo.

Jak už jsem zmínil v úvodu tohoto článku, při sepisu návrhu na nařízení předběžného opatření je zapotřebí mít neustále na paměti, že nelze navrhovat takovou úpravu poměrů, o níž je zapotřebí vést dokazování při ústním jednání v rámci řízení, jehož závěrem má být nejčastěji rozsudek o autoritativně upravených právních vztazích účastníků řízení o žalobě či návrhu (nikoli však návrhu o nařízení předběžného opatření).

Roman Šafář

redaktor Práva21, asistent soudce a Ph.D. student Právnické fakulty MUNI

Foto: Social justice word cloud concept. Collage made of words about social justice. Vector illustration, Boris 15, https://www.shutterstock.com/cs/image-vector/social-justice-word-cloud-concept-collage-1780776197

[1] Dva hlavní právní předpisy upravující civilní řízení soudní jsou zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále v textu jen pod zkratkou „o. s. ř.“), a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále v textu jen pod zkratkou „z. ř. s.“). S předběžnými opatřeními se můžeme setkat rovněž ve správním řízení (§ 61 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu), v soudním řízení správním (§ 38 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního) a také v trestním řízení (§ 88b–§ 88o zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu). O těch se však v tomto textu zmiňovat nebudu.

[2] V samotné rozhodovací činnosti Ústavního soudu ČR se také lze setkat s rozhodnutími předběžné povahy. Nejčastěji se jedná o rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí. K tomu srov. např. usnesení ÚS ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3190/20, nebo též výrok II usnesení ÚS ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. III. ÚS 3001/20.

[3] Tento limit lze dovodit jak ze slov „jen na dobu nezbytně nutnou“ v ustanovení § 412 odst. 2 z. ř. s., tak ze slov uvedených v § 471 odst. 2 z. ř. s. „s největším urychlením…zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení“, které navazuje na ustanovení § 459 z. ř. s.

[4] Za všechny srov. ustanovení § 74 odst. 1 o. s. ř.

[5] Vizte usnesení ÚS ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. IV. ÚS 3117/20.

[6] Např. poštovní doručovatel apod.

[7] Své vlastnictví mohl nabýt např. od osoby neoprávněné převést na něj vlastnické právo. Pokud však nový vlastník nevěděl, ani vědět neměl a nemohl (u nemovitých věcí typicky z katastru nemovitostí apod.), tedy byl v dobré víře, proběhla celá transakce v pořádku.

[8] Na procesní legitimaci lze nahlížet jako na podmínku řízení či jako na něco, co rozhoduje o úspěchu, či neúspěchu podané žaloby. V prvém případě by při nedostatku procesní legitimace soud žalobu věcně neprojednal, v druhém případě ano. V českém civilním procesu se uplatňuje druhá koncepce. Srov. COUFALÍK, Petr. Procesní legitimace v civilním sporném řízení. Praha: C. H. Beck, 2019, 144 s.

[9] V tomto případě předseda senátu stanoví lhůtu pro zaplacení doplatku jistoty.

[10] Pokud výše složené jistoty nepostačuje, opět to automaticky neznamená, že soud škůdci (původnímu navrhovateli) uloží povinnost, aby zbylou, rozdílovou částku doplatil. Zákon (konkrétně § 77a odst. 4 věta druhá o. s. ř.) stanoví, že „povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena.“ Z toho lze dovodit, že vznikla-li poškozenému škoda ve větším rozsahu či ještě jiná škoda (např. se projevila ještě jinak), má poškozený nárok vyvolat novou žalobou jednání o náhradě této další škody.

[11] Blíže vizte ustanovení § 44–§ 47 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR.

[12] Podle výsledku řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření.

[13] Běžně se na usnesení vyskytne věta obdobného znění: „Toto rozhodnutí je vykonatelné dne 10. 04. 2021 v 10:07 hod.“.

[14] K tomu srov. ustanovení § 410 odst. 2 ve spojení s § 412 z. ř. s.

[15] Příkladem řízení o tomto typu předběžných opatření je mediálně známý případ, který řešil též Ústavní soud v usnesení ze dne 19. 1. 2021, sp. zn. I. ÚS 3444/20. Nejen tento případ ukazuje, že je problematika předběžné úpravy poměrů dětí velmi náročná.

[16] Podle ustanovení § 27a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

[17] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[18] Na navrhovatele jsou tak kladeny menší nároky v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, než je tomu v případě, kdy tatáž osoba podá žalobu nebo návrh. Tam už je zapotřebí, aby svá tvrzení podložila konkrétními důkazy, které soud v řízení o žalobě či návrhu provede.

Tvorbu Práva21 sponzorují

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info