Mechanismy Evropské komise: Zpráva o právním státu

Zpráva o právním státu vychází ze zhodnocení nejen jednotlivých států, ale také občanské společnosti (nejrozsáhlejší „stínovou“ zprávu vydává platforma The Civil Liberties Union for Europe[1]). Probíhají také národní dialogy, které zahrnují vícero aktérů. Svou celkovou zprávu za uplynulý rok Evropská komise vydává vždy na začátku července.

Právní stát v evropském kontextu

Právní stát někteří považují za myšlenku již z dob antiky, v anglické doktríně se objevuje již v 16. století, jiní ho však jako pojem sledují až od první poloviny 19. století, kdy se v německé právní vědě objevuje termín Rechtsstaat.[2] V evropských státech se rozvinul plně v následujícím století a spolu s demokracií a úctou k lidským právům je naším společným dědictvím.

Právní stát je koncept, podle kterého jsou všechny činnosti veřejné moci vázány právem a podléhají přezkumu nezávislými soudy. Vychází z něj dělba moci, která je zásadním aspektem demokratického státu. Jeho základními znaky jsou zákonnost, právní jistota, zákaz libovůle, přístup ke spravedlnosti (soudu), úcta k lidským právům, rovnost před zákonem a nediskriminace.[3] Ve svém důsledku ovlivňuje naše každodenní životy, dále to, jakým způsobem nás v praxi ovlivňuje právo a zákony, nebo jak se v našem státě dělí moc.

Evropská komise hraje klíčovou roli při prosazování právního státu v rámci EU, a to prostřednictvím různých nástrojů, které jsou označovány jako „nástroje právního státu“ (v originále „Rule of Law Toolbox“). Ty zahrnují preventivní opatření, jako je srovnávací přehled soudnictví EU a podpora strukturálních reforem, a reakční opatření, mezi něž patří řízení o nesplnění povinnosti a využití článku 7 Smlouvy o Evropské unii[4]. Tento komplexní přístup odráží sdílenou odpovědnost institucí EU a členských států za prosazování základních hodnot.[5] V uplynulých letech byly tyto mechanismy využity zejména u Polska a Maďarska.

Zaměření a metodika zprávy o právním státu

Evropská komise ve zprávě sleduje každoročně čtyři klíčové oblasti, na základě kterých posuzuje úroveň právního státu v jednotlivých státech, a vydává pro ně doporučení. Jde o justiční systém, protikorupční rámec, pluralitu médií a další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah. Každoročně je k dispozici poměrně obsáhlý dotazník, do nějž se vyplňují zásadní události v jednotlivých oblastech (ať už jde o události politické, legislativní či například útoky na novináře). Pro představu, co do zprávy uvádíme jako nevládní organizace Liga lidských práv: naposledy to byly například informace o střetu zájmů ministra spravedlnosti Blažka[6] nebo nerespektování soudů ze strany Ministerstva zdravotnictví při odškodňování protiprávně sterilizovaných žen[7].

Metodika sběru dat zahrnuje vícero aktérů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ protože by nebylo moudré spolehnout se pouze na informace od států, které se vždy chtějí vykreslit v co nejlepším světle, využívá Evropská komise také občanskou společnost a její experty a nevládní organizace. Komise organizuje vždy v prvním čtvrtletí roku schůzky s národními orgány, nezávislými institucemi a občanskou společností. Například v roce 2024 jich proběhlo více než 640.[8]

Hlavní závěry Zprávy o právním státu 2024

V roce 2024 byly poprvé do zprávy zahrnuty i kapitoly týkající se čtyř kandidátských zemí na rozšíření EU (Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko), čímž chce Evropská komise posílit jejich reformní úsilí v oblasti demokracie a právního státu před přistoupením do Evropské unie.[9]

Zpráva zhodnocuje pokrok členských států při plnění doporučení z roku 2023, přičemž nová doporučení buď navazují na ta předchozí, pokud nebyla naplněna, nebo se zaměřují na nové problémy. Doporučení jsou určena k podpoře členských států při pokračování reforem a identifikaci oblastí, kde je třeba zlepšení.

Česká republika obdržela celkem šest doporučení. Ta zahrnovala mj. doporučení přijmout další opatření k posílení rámce integrity pro všechny členy Parlamentu, zejména doplněním stávajících pravidel týkajících se efektu „otáčivých dveří“[10] a lobbingu, nebo opatření pokračovat v legislativních změnách k vytvoření Národní lidskoprávní instituce (NHRI)[11].[12]

Zhodnocení efektivity nástroje

Ačkoliv má tento nástroj skvělý záměr, stále se potýká s mnoha problémy, které komplikují jeho dopad do praxe. Jde o problémy týkající se obsahu i problémy praktické.

Zpráva Evropské komise se ve svých závěrech rozchází se závěry občanské společnosti a ukazuje státy ve výrazně lepším světle. To se odráží také v doporučeních. Lze pozorovat, že v poslední zprávě například chybí doporučení pro řešení závažných problémů právního státu, jako je zhoršující se prostor pro občanskou společnost na Slovensku nebo to, že některé země mají nápadně nízký počet doporučení.

Navzdory podrobnějšímu a lépe strukturovanému představení dalších mechanismů právního státu stále chybí jasná struktura propojující zbývající nástroje s porušeními uvedenými ve zprávě. Komise stále upřednostňuje dialog jako mezistupeň k řešení úpadku právního státu; to ale může fungovat pouze u kooperujících členských států. Z posledních let již víme, že ne všechny vlády jednají v dobré víře.[13]

Nakonec jedním z největších praktických problémů se zdá být fakt, že zpráva o právním státu má jen minimální mediální pokrytí a málokdo o ní ví. Čím více bude veřejnost o zprávě informována, díky čemuž zesílí tlak občanské společnosti na stát, tím větší naději máme, že členské státy budou plnit doporučení, která jim Evropská komise dává.

Úvodní foto: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, Dati Bendo, Evropská komise, CC BY 4.0

* V originále Rule of Law Report. Více se o mechanismu právního státu dozvíte na stránkách Evropské komise. Evropská komise. Mechanismus právního státu [online]. Evropská komise. [cit. 6. 10. 2024]. https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-of-law/rule-law-mechanism_cs

[1] Brooks, Eleanor. Governments Shrug Off Democratic Oversight: EU Rule of Law 2024 Report By 37 NGOs [online]. Liberties. [cit. 6. 10. 2024]. https://www.liberties.eu/en/stories/rolreport2024-main/45014

[2] Šejvl, Michal. Idea právního státu v dějinách filozofie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2014, str. 5.

[3] Šimáčková, Kateřina. Právní stát nebo vláda práva. In: Gerloch, Aleš, Kysela, Jan. 20 let Ústavy České republiky: Ohlédnutí zpět a pohled vpřed. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2013, str. 169–170.

[4] Článek 7 umožňuje pozastavit členská práva v Evropské unii (EU) (např. hlasovací práva v Radě Evropské unie), pokud země závažně a trvale porušuje zásady, na nichž je EU založena a které jsou definovány v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.

[5] European Commission. What does the Commission do to uphold the rule of law? [online]. Evropská komise. [cit. 6. 10. 2024]. https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/what-does-commission-do-uphold-rule-law_en

[6] Milion chvilek pro demokracii. V čem spočívá střet zájmů Pavla Blažka a proč je to problém? [online]. [cit. 6. 10. 2024]. https://milionchvilek.cz/clanek/v-cem-spociva-stret-zajmu-pavla-blazka-a-proc-je-to-problem

[7] Veřejný ochránce práv. Ombudsman shrnul vládě prohřešky ministerstva zdravotnictví při odškodňování za protiprávní sterilizace: extrémní průtahy, špatné hodnocení důkazů, rozhodování v rozporu s názorem soudů i ignorování obsahu opakovaných žádostí [online]. [cit. 6. 10. 2024]. https://www.ochrance.cz/aktualne/ombudsman_shrnul_vlade_prohresky_ministerstva_zdravotnictvi_pri_odskodnovani_za_protipravni_sterilizace_extremni_prutahy_spatne_hodnoceni_dukazu_rozhodovani_v_rozporu_s_nazorem_soudu_i_ignorovani_obsahu_opakovanych_zadosti/

[8] European Commission. Annual Rule of Law Report 2024 [online]. Evropská komise. [cit. 6. 10. 2024]. https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-of-law/rule-law/annual-rule-law-cycle/2024-rule-law-report_en

[9] Tamtéž.

[10] Institut otáčivých dveří označuje situaci, kdy představitelé zájmových skupin či lobbisté vstupují do vysoké politiky, nebo naopak bývalí veřejní činitelé přecházejí do soukromého sektoru či se stávají lobbisty.

[11] NHRI je nezávislou institucí určenou k ochraně a prosazování lidských práv. Podrobněji viz např. Veřejný ochránce práv. Co je to národní lidskoprávní instituce a proč ji v Česku potřebujeme? [online]. [cit. 6. 10. 2024]. https://www.ochrance.cz/dokument/co_je_to_narodni_lidskopravni_instituce_a_proc_ji_v_cesku_potrebujeme/

[12] European Commission. 2024 Rule of Law Report [online]. Evropská komise. [cit. 6. 10. 2024]. https://commission.europa.eu/document/download/40d0f293-3047-4242-8c08-5101b8c09ff7_en?filename=4_1_58125_comm_recomm_en.pdf

[13] Brooks, Eleanor. The European Commission fails to unlock the Rule of Law Report’s full potential [online]. Liberties. [cit. 6. 10. 2024]. https://www.liberties.eu/en/stories/ec-rol-report-statement/45102

Vybrali jsme pro vás