10 nejčastějších otázek z oblasti exekucí

1. Jaké postavení má profese soudního exekutora v rámci justičního systému České republiky ?

V odborné literatuře[1] je soudní exekutor definován zejména následovně. Soudní exekutor je fyzická osoba splňující předpoklady podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen „ExŘ“), kterou stát pověřil exekutorským úřadem. V rámci tohoto pověření provádí za úplatu (§ 3 odst. 1 ExŘ) nucený výkon exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva a další činnost (§ 74 a násl. ExŘ). Při výkonu exekuční činnosti musí být soudní exekutor nestranný a nezávislý a má postavení tzv. úřední osoby (§ 127 trestního zákoníku). Ve vztahu k zajištění řízení činnosti exekutorského úřadu má postavení podnikatele podle § 420 občanského zákoníku. Je však výrazně omezen při výkonu jiné výdělečné činnosti (§ 3 odst. 2 ExŘ).

2. Jaké jsou nejdůležitější předpisy exekučního práva?

Úprava exekučního řízení je v našem právním řádu roztříštěna. Je postavena na dvou základních právních předpisech. Prvním je exekuční řád a dále část šestá zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále také jen „o.s.ř.“). Vztah těchto dvou právních norem vychází z § 52 odst. 1 ExŘ, který uvádí, že se pro exekuční řízení použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř.

Z podzákonných předpisů jsou nejdůležitější exekuční tarif a vyhláška č. 418/2001 Sb. Dále pak zejména advokátní tarif, notářský tarif, vyhláška č. 254/2015 Sb., která upravuje paušální náhradu nákladů exekuce [2], a vyhláška č. 329/2008 Sb., o Centrální evidenci exekucí. Stavovská správa Exekutorské komory se řídí celou řadou stavovských předpisů.

3. Jaký je charakter úkonů soudního exekutora?

Úkony soudního exekutora se podle § 28 ExŘ považují za úkony exekučního soudu. Pokud soudní exekutor vydává rozhodnutí, provádí i doprovodnou agendu. Soudní exekutor je v souladu s § 52 odst. 2 ExŘ oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.

4. Jaké jsou předpoklady zahájení exekučního řízení?

Exekuční řízení může být zahájeno jen tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:

• oprávněný (nebo ten, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno vymáhané právo), disponuje exekučním titulem opatřeným potvrzením o jeho vykonatelnosti,
• povinný dobrovolně nesplnil ve stanovené lhůtě to, co mu exekuční titul ukládá (marně uplynula tzv. pariční lhůta),
• oprávněný podá písemný exekuční návrh, ke kterému připojí originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti (ledaže exekuční titul vydal exekuční soud),
• neexistují překážky litispendence a překážky rei iudicatae, tzn. pro stejný exekuční titul v případě týchž účastníků pro stejnou pohledávku není zahájeno nebo neprobíhá jiné exekuční řízení.

5. Jaký je právní význam generálního inhibitoria?

Generální inhibitorium je základní stavební kámen koncepce exekučního práva. Jeho podstatou je velmi výrazný zásah do majetkové sféry povinného podle § 44a ExŘ. Jeho účinky ve vztahu k povinnému nastávají okamžikem doručení vyrozumění o zahájení exekuce. Předmětem generálního inhibitoria je zákaz uložený povinnému právně nakládat se svým majetkem, včetně nemovitostí a majetku patřícího do SJM, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a potřeb osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Následkem porušení generálního inhibitoria je neplatnost právních jednání porušujících tuto povinnost.

6. Jaké jsou účinky vydaného exekučního příkazu?

Podle § 47 odst. 2 ExŘ má exekuční příkaz stejné účinky jako nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podstatným rozdílem je, že při vydání exekučního příkazu postupuje exekutor podle zásady oficiality.[3] Vydání exekučního příkazu nepředchází návrh oprávněného jako ve výkonu rozhodnutí. Vydání exekučního příkazu má ve vztahu k postižení téže věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty následující účinky:

• zajištění pořadí pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí,[4]
• účinky speciálního inhibitoria a arrestatoria.[5]

7. Jak postupuje soudní exekutor při volbě způsobu provedení exekuce?

Hlavním kritériem volby způsobu provedení exekuce jsou zjištěné majetkové poměry povinného. Exekutor může začít zjišťovat majetek povinného podle § 35 odst. 3 ExŘ nejdříve poté, co mu soud vydal pověření exekuci vést (§ 43 ExŘ). Na základě zjištěných majetkových poměrů zvolí soudní exekutor vhodný a přiměřený způsob provedení exekuce a vydá příslušný exekuční příkaz (za splnění zákonných předpokladů i ve vztahu k majetku manžela povinného).

Soudní exekutor si musí být vědom toho, že od něj veřejnost spravedlivě očekává, že díky svým odborným dovednostem, morálním vlastnostem a především šířce svěřených pravomocí zvolí za každé situace vhodný a přiměřený způsob provedení exekuce. Proto exekuční řád v § 2 klade důraz na nezávislost a nestrannost exekutora včetně požadavku spravedlivého výkonu exekuční činnosti.

8. Jaká je charakteristika návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu?

Institut vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 ExŘ) představuje nejrychlejší procesní možnost třetí osoby k vrácení věci sepsané a zajištěné exekutorem. Třetí osoby k ochraně svého vlastnického práva mohou uplatnit institut vyškrtnutí věci ze soupisu, který je z hlediska plynutí času omezeným procesním prostředkem. V takovém případě mohou podat vylučovací žalobu v souladu s § 267 o.s.ř. Podání návrhu je vázáno lhůtou 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel o provedení soupisu dozvěděl.

9. Jaká je struktura nákladů vzniklých v exekučním řízení?

Náklady, které vznikají v exekučním řízení, upravuje § 87 ExŘ a určují se podle exekučního tarifu. Člení se na náklady exekuce a náklady oprávněného. Náklady exekuce jsou uvedeny ve výčtu § 87 odst. 1 ExŘ. Patří mezi ně:

• odměna soudního exekutora,
• náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů,
• náhrada za ztrátu času při exekuci,
• náhrada za doručení písemností,
• odměna a náhrada nákladů správce závodu a správce nemovité věci.

Je-li soudní exekutor nebo správce závodu a správce nemovité věci plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.

10. Jaká jsou právní specifika příkazu k úhradě nákladů exekuce?

Příkaz k úhradě nákladů exekuce je upraven v § 88 ExŘ. Je specifickým rozhodnutím soudního exekutora , jehož prostřednictvím se určují a konkretizují jednotlivé složky a výše nákladů exekuce, které povinný musí v důsledku vedení exekuce uhradit soudnímu exekutorovi a oprávněnému. Soudní exekutor příkaz doručuje účastníkům exekučního řízení, kteří mohou v souladu s § 88 odst. 3 ExŘ podat u téhož soudního exekutora proti takovému příkazu námitky. Teprve po právní moci příkazu k úhradě nákladů exekuce může soudní exekutor určené náklady exekuce převést ze zvláštního účtu vedeného podle § 46 odst. 5 ExŘ na svůj bankovní účet. V tentýž okamžik současně může provést výplatu určených nákladů oprávněného.

[1] WOLFOVÁ, Jitka a Martin ŠTIKA. Soudní exekuce. 2., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022. Právní monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7676-114-8.; ŠTIKA, Martin. Exekuce v praxi. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. Pro praxi. ISBN 978-80-7380-835-8.

[2] Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

[3] Zásada oficiality ukládá postupovat v řízení z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu účastníka, „z vlastní iniciativy“.

[4] K tomu viz zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.

[5] Speciální inhibitorium (§ 47 odst. 6 ExŘ) znamená zákaz nakládat s konkrétní, exekučním příkazem vymezenou věcí. Na rozdíl od generálního inhibitoria, popsaného výše, zde neexistují výjimky ze zákazu nakládat s postiženým majetkem.
Arrestatorium (282 odst. 1 o. s. ř.) označuje zákaz dlužníkovi povinného, aby dlužníkovi vyplatil jeho pohledávku. Typicky tak zaměstnavatel nevyplatí povinnému mzdu nebo její část a namísto toho ji odvede přímo soudnímu exekutorovi.

Vybrali jsme pro vás