Martin Novotný
doktorand na Katedře obchodního práva PrF MUNI
Vánoce jsou svátky klidu a míru. S trochou nadsázky tak jde o ideální čas pro uzavření soudního smíru. V dnešní recenzi se proto zaměříme na publikaci Výkon soudního smíru, kterou v roce 2022 vydalo Nakladatelství C. H. Beck.
Současná literatura dosud soudnímu smíru mnoho prostoru nevěnovala. S monografií Výkon soudního smíru autora Jana Šamlota přichází zásadní změna. Ostatně sám autor uvádí, že se svou publikací povědomí o soudním smíru, a to zejména se zaměřením na jeho vykonatelnost a výkon, snaží zvýšit, neboť zejména oblast výkonu je v tuzemské i zahraniční literatuře spíše přehlížena a ve svém důsledku zanedbávána. Tuto snahu autora lze kvitovat, neboť o frekventovaných tématech se většinou píše snadněji.
Monografie je součástí edice Právní instituty, čemuž odpovídá výklad zaměřený na soudní smír jako institut a jeho teoretická východiska. Hlavní část publikace je nicméně, jak již sám název napovídá, zaměřena právě na výkon soudního smíru, a to jak na území České republiky, tak v mezinárodním měřítku.
Systematicky je publikace velmi přehledně rozdělena do šesti kapitol. První kapitola představuje nepostradatelný úvod do materie, neboť rozvádí obecnou povahu a historický vývoj institutu. Ve druhé kapitole se autor zaměřuje na pozitivněprávní vymezení soudního smíru v českém právu. Třetí a čtvrtá kapitola prostřednictvím výkladu o uznání a prohlášení vykonatelnosti (exequatur) připravují živnou půdu pro stěžejní kapitoly monografie, a sice kapitolu pátou, ve které autor komplexně pojednává o výkonu soudního smíru, a navazující kapitolu šestou, jež skrze výkon soudního smíru v přeshraničním kontextu dotváří celkový rámec publikace.
Výklad autora svědčí o velmi podrobné znalosti dotčené problematiky, která vyžaduje orientaci nejen ve vnitrostátní právní úpravě, ale i právu Evropské unie a mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána. Autor při výkladu postupuje systematicky, nezdráhá se konfrontovat se s dosavadními závěry odborné literatury, když předkládá vlastní argumenty a návrhy řešení de lege ferenda. Bez povšimnutí nelze ponechat ani pramennou základnu, která na poměrně subtilní publikaci (celkem 111 stran původního textu), čítá více než 200 zdrojů, přičemž z toho alespoň 50 zahraničních. O hloubce zpracování ostatně vypovídá i práce s poznámkovým aparátem, který obsahuje 439 poznámek pod čarou.
Zvláště kladně lze hodnotit nabídnutý přeshraniční kontext (zejména str. 80 a následující), jehož nesporný význam v rámci moderní globalizované společnosti autor identifikoval zcela správně. Účastníci sporu si totiž ve většině případů neuvědomují, že soudním rozhodnutím spor zdaleka nemusí skončit (a to bez ohledu na mezinárodní prvek), a tedy že zásadní roli hraje i to, zda a jakým způsobem bude možné provést výkon rozhodnutí (o to více právě ve vztazích s mezinárodním prvkem). Komplexní zhodnocení výkonu v kontextu práva Evropské unie a multilaterálních smluv tedy lze považovat za zásadní přínos monografie.
Lze-li publikaci, potažmo autorovi, cokoliv vytýkat, je to výběr bilaterálních smluv, jež mají z hlediska soudního smíru obsahovat určité zajímavé prvky. Vybrané bilaterální smlouvy (namátkou Albánie, Uzbekistán či Mongolsko; Rusko s ohledem na přetrvávající mezinárodní sankce záměrně neuvádí) jsou z obsahového hlediska nepochybně zajímavé, nicméně s ohledem na potenciální riziko vzniku sporu a následného soudního řízení vedoucího až k výkonu již tak zajímavé nejsou, neboť jejich aplikace musí být (minimálně z obchodního hlediska) velmi sporadická. V tomto ohledu by bylo vhodnější uvést například bilaterální smlouvu se Švýcarskem (kterou lze aplikovat namísto Luganské úmluvy), neboť zde je šance na její aplikaci (s ohledem obchodní vztahy mezi podnikateli z obou států) bezesporu vyšší.
Autor i navzdory výše uvedené výtce odvedl vynikající práci, protože takové zpracování problematiky výkonu soudního smíru v české odborné literatuře nemá obdoby. Monografie současně splňuje trendy moderních právních publikací, což ji činí nesmírně čtivou. Nezbývá než doufat, že publikace nalezne cestu k široké právnické veřejnosti, a snaha autora tudíž nepřijde vniveč.
ŠAMLOT, J. Výkon soudního smíru. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2022, 136 s. ISBN 978-80-7400-882-5.
doktorand na Katedře obchodního práva PrF MUNI
Víte, jak si s někým správně podat ruku? Kdo ji nabízí jako první a na co si dát pozor při schůzce? Pravidla etikety jsou běžnou součástí našich životů, aniž bychom si to třeba uvědomovali, a proto se dnes podíváme...
Ve středu 1. 3. 2023 proběhl sedmý ročník plesu studentů Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Akci, kterou pravidelně pořádá ELSA Brno, si Právo21 ani letos nenechalo ujít. Jeho členy jste však v davu možná...