Hana Cejpek Musilová
právnička působící na České inspekci životního prostředí a doktorandka na Katedře mezinárodního a evropského práva PrF MUNI
Nakladatelství Edward Elgar Publishing vydalo v roce 2015 v edici Research handbooks in European law publikaci „Research Handbook on EU Agriculture Law“. Přes 500 stran čítající anglicky psaná kniha sestává z příspěvků 25 autorů. Poskytuje reprezentativní a hluboký vhled do problematiky zemědělského práva Evropské unie, zejména na půdorysu společné zemědělské politiky.
Zemědělské právo Evropské unie je komplexní, laicky řečeno, složité. S tím je potřeba počítat, ať už jste aktivně hospodařící zemědělec, který ho musí dodržovat, nebo se o něj zajímáte pouze akademicky. Jeho složitost a nepřehlednost není nikterak překvapivá při uvědomění, co vše a na jaké úrovni detailu je v souvislosti se zemědělským hospodařením v jednadvacátém století potřeba regulovat. K nepřehlednosti rovněž významně přispívá i již sama o sobě složitá právní úprava poskytování podpor v rámci společné zemědělské politiky. Stejně tak jednoduchosti zrovna nenahrává rozsáhlá regulace ochrany životního prostředí, které může být v souvislosti se zemědělským hospodařením ohroženo.
V této změti právních i neprávních pravidel není těžké zabloudit. O to více oceníte, pokud se vám do ruky dostane průvodce, který zemědělské právo Evropské unie mapuje z nadhledu, a přestože se nevyhýbá ani detailům a konkrétnostem, odhaluje vztahy, provázanosti a souvislosti, v jejichž světle lze tomuto právu lépe porozumět a zorientovat se v něm. Dovolím si tvrdit, že recenzovaná publikace takovým kvalitním průvodcem je. Bezesporu v tomto směru sehrává významnou roli i příhodné, logické a tematicky navazující řazení příspěvků jednotlivých autorů do jedné z pěti částí knihy.
Jednotlivé části knihy se zaměřují na různé aspekty zemědělského práva. Ta první je věnována nástrojům společné zemědělské politiky. Na ni navazující druhá část řeší zemědělskou politiku v kontextu využívání půdy. V rámci třetí části je pozornost věnována společné zemědělské politice v souvislosti s potravinami. Čtvrtá část se zaměřuje na mezinárodní rozměr zemědělského práva. A konečně závěrečná, pátá, část obsahuje shrnutí a závěry.
První text v první části knihy zkoumá zejména historii společné zemědělské politiky a to, co z ní lze vyčíst. Následuje příspěvek věnovaný přímým platbám a otázce, zda tento nástroj skutečně přispívá k zajištění odpovídající životní úrovně zemědělské komunity. Dále se autoři zaobírají problematikou organizace jednotného společného trhu se zemědělskými produkty. První část pak uzavírá příspěvek mapující řízení rizik v zemědělství, který si mimo jiné pokládá otázku, jaká bude role řízení rizik v nové společné zemědělské politice.
Druhá část publikace je co do počtu příspěvků i dotčených témat nejrozsáhlejší. Věnuje se v sedmi příspěvčích společné zemědělské politice v kontextu užívání půdy. Nejprve pojednává o multifunkcionalitě zemědělství, dále se věnuje propojení zemědělství a životního prostředí. V neposlední řadě se zaobírá posuzováním vlivů na životní prostředí v případech intenzivního zemědělského hospodaření a nakonec i předpokládaným zohlednění klimatické změny ve společné zemědělské politice po roce 2020. Zbývající příspěvky v této části publikace se věnují politice Evropské unie ve vztahu k biopalivům, ke znečišťování vod a k managementu vodních zdrojů.
Třetí část knihy zkoumá vztahy na úseku společné zemědělské politiky a potravin. První z šesti zde zařazených příspěvků mapuje požadavky práva Evropské unie na označování potravin. Druhý se týká nařízení o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Třetí je věnován biopotravinám a ekologickému zemědělství. Čtvrtý se zaobírá otázkami právní regulace pohody zvířat. Ve zbytku této části jsou kriticky rozebírána poměrně kontroverzní témata, a to geneticky modifikované organismy, jejich výskyt v potravinách a nanopotraviny.
Čtvrtá část publikace zprostředkovává pohled na zemědělské právo Evropské unie v širším kontextu, zaměřuje se na jeho mezinárodní dimenzi. První z textů se zabývá společnou zemědělskou politikou Evropské unie v kontextu dohod uzavřených na půdě Světové obchodní organizace, zejména pak ve světle Dohody o zemědělství. Druhý text na ten předchozí úzce navazuje, když optikou Světové obchodní organizace a jejích pravidel rozebírá povahu přímých plateb na ozelenění, které jsou zemědělcům v Evropské unii poskytovány. Třetí příspěvek se věnuje tématu potravinové bezpečnosti. Čtvrtý mapuje přínosy společné zemědělské politiky vzhledem k rozvojovému cíli omezovat hladovění. Poslední dva texty v této části publikace se pak týkají společné zemědělské politiky a rozvoje.
Pátá, závěrečná, část publikace, na rozdíl od těch předcházejících, obsahuje pouze jediný příspěvek, a to od dvojice editorů Michaela N. Cardwella a Josepha A. McMahona. Jeho název lze volně přeložit jako „ohlédnutí se do minulosti za účelem nahlédnutí do budoucnosti“. Zvláště v této kapitole si lze povšimnout, že editoři projevili svůj významný pozorovací talent a schopnost zobecňovat. V rámci „ohlédnutí se do minulosti“ předkládají stručné a hutné shrnutí významných etap právní úpravy zemědělského práva Evropské unie na půdorysu společné zemědělské politiky. V rámci „nahlížení do budoucnosti“ si mimo jiné kladou otázku, zda si zemědělství s ohledem na svá specifika zaslouží zvláštní přístup, a pokud ano, zda je společná zemědělská politika Evropské unie v tomto směru efektivním nástrojem. Předpovídají, kudy se, podle jejich názoru, bude zemědělské právo ubírat a jaké výzvy ho čekají, a to nejen s ohledem na situaci v samotné Evropské unii, ale také v souvislosti s mezinárodními závazky (zejména v rámci Světové obchodní organizace), jimž musí zemědělské právo Evropské unie dostát. Jedná se, podle mého názoru, o reprezentativní závěr celé publikace.
Jak vyplývá z výše uvedeného, kniha pokrývá mnoho témat, která jsou v ní podrobena kritické analýze. Na rozdíl od jiných publikací věnovaných zemědělskému právu se tato neomezuje na pouhý přehled problémů a klouzání po povrchu, ale proniká hlouběji, aniž by se ale topila v margináliích a jednotlivostech, což zájemci o danou problematiku jistě ocení.
Přestože se některé vyjádřené názory mohou na první pohled jevit jako poněkud odvážné až kontroverzní, jednotliví autoři zpravidla přesvědčivě objasňují, jak k nim dospěli a proč na předmětný problém nahlížejí tak, jak uvádějí. Pokud uvádějí predikce, zpravidla vyloží i to, od čeho je odvozují.
Z hlediska „čtenářské přívětivosti“ považuji za vhodné upozornit na to, že publikace nepředstavuje příliš odpočinkové čtení. Mateřským jazykem většiny autorů příspěvků je angličtina. Texty proto tendují k používání větných konstrukcí a jazykových prostředků, včetně odborné anglické terminologie, které mohou méně v angličtině zdatným čtenářům činit při čtení obtíže. Pro pokročilejší čtenáře, kteří se navíc alespoň základně orientují v institutech a pojmech zemědělského práva, by však texty měly být srozumitelné.
Publikaci Research Handbook on EU Agriculture Law doporučuji všem vážným zájemcům o problematiku zemědělského práva Evropské unie. Pokud však čtenáře zajímá pouze přehled bez hlubších souvislostí, měl by sáhnout spíše po knize jiné, jednodušší a přehlednější. Já osobně se za vážného zájemce považuji. Prostudování této rozsáhlé, 568 stran čítající publikace pro mě tedy bylo, i přes nemalé množství času, které jsem mu věnovala, jednoznačným přínosem.
MCMAHON, Joseph A. a Michael CARDWELL, ed. Research handbook on EU agriculture law. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, 2015. Research handbooks in European law. ISBN 978-1-78195-461-4.
právnička působící na České inspekci životního prostředí a doktorandka na Katedře mezinárodního a evropského práva PrF MUNI
Pátý ročník Právnického PubQuizu Práva21 se uskutečnil v úterý 12. listopadu v brněnském klubu Alterna. Zúčastnilo se ho dvanáct týmů nejen z řad studujících. Soutěžící se po dvouleté pauze vrátili hledat odpovědi...
Letošní 16. ročník konference České právo a informační technologie, pořádaný na brněnské právnické fakultě, přilákal zhruba 100 účastníků, což svědčí o stále vysokém zájmu o problematiku práva IT. Konference nabídla...