Recenze knihy Opatření AML v dohledu nad kapitálovým trhem

Recenzovanou publikaci vydalo nakladatelstvím C. H. Beck v roce 2021. Její autorkou je JUDr. Ing. Michaela Dražková Ph.D., která je absolventkou Právnické fakulty Masarykovy univerzity a aktuálně působí jako samostatná advokátka se zaměřením na právo kapitálového trhu se specializací na regulaci investičních společností a investičních fondů.

30. 9. 2021 Katarína Kolbenhayerová

Autorka hned v předmluvě trefně vyjadřuje názor na to, že v oblasti praní špinavých peněz a boji proti financování terorismu (AML)[1] chybí komplexní publikace zabývající se tímto fenoménem, s čímž lze souhlasit. Autorčiným záměrem je proto vyplnit tuto publikační mezeru a popsat základy právního institutu opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to včetně jeho mezinárodní dimenze.

Recenzovaná kniha je členěná do tří hlavních kapitol. První kapitola pod názvem Východiska AML opatření[2] a dohledu je zaměřená na základní vymezení toho, co můžeme rozumět pod pojmy dohled, dozor a kontrola v AML. Autorka zde dále věnuje prostor pro vymezení základních důvodů pro veřejnoprávní regulaci oblasti AML a vymezení AML opatření.

Druhá kapitola s názvem Podstata regulace AML a výkonu dohledu je věnována zejména zahraničním aspektům dané problematiky. Autorka v této kapitole představuje Finanční akční výbor (FATF) a popisuje hard law vs. soft law[3] v této oblasti a věnuje se globálnímu pojetí výkonu dohledu v oblasti AML.

V třetí a poslední kapitole Koncepce dohledu nad AML opatřeními v ČR se autorka věnuje AML problematice v tuzemsku. Autorka zde shrnuje historický vývoj AML a popisuje konkrétní výkon dohledu nad opatřeními AML v působnosti Finančně analytického úřadu (FAÚ), České národní banky a Ministerstva financí.

Publikace dává čtenářům systematický pohled do právní úpravy oblasti AML a také objasňuje její podstatu a logická východiska, což lze hodnotit velmi pozitivně. Věřím, že právě objasnění základních východisek a vývoje právní úpravy je důležité pro pochopení podstaty regulace v oblasti AML. Autorka si dávala za cíl v publikaci představit fundamentální východiska právního institutu opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zejména s důrazem na právní a ekonomické souvislosti. To se jí podle mého názoru vydařilo.

Publikaci doporučuji nejen studentům právnických nebo ekonomických oborů či jejich absolventům, ale i jiným, kteří se o problematiku AML zajímají. Kniha nabízí na 143 stranách základní přehled podstaty regulace AML, je čtivá a srozumitelná. Oceňuji, že i když se jedná o odbornou publikaci, která pojednává o nelehké problematice, je psaná přehledným stylem. Recenzovaná publikace z mého pohledu nabízí potenciál do budoucna pro navazující publikaci, která by se věnovala právě opatřením AML z praktického pohledu.

Drážková, M. Opatření AML v dohledu nad kapitálovým trhem. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 143 s.

Mgr. Bc. Katarína Kolbenhayerová

autorka je doktorandkou na Katedře finančního práva Právnické fakulty MUNI a současně působí jako compliance specialista v bance

[1] Z angl. anti money laundering.

[2] Pod pojmem AML opatření rozumíme povinnosti vyplývající pro povinné osoby ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon). Jedná se zejména o provádění identifikace a kontroly klienta.

[3] Obecně lze zjednodušeně shrnout, že pod pojmem hard law se rozumí závazné a vynutitelné právní akty jako např. mezinárodní smlouvy a pod pojmem soft law různé akty, které nemají závazný, ale spíš doporučující charakter (např. stanoviska nebo doporučení různých orgánů).

Tvorbu Práva21 sponzorují

Vybrali jsme pro vás

19. 11.

Škoda z provozní činnosti

V tomto díle se poprvé dostáváme k odpovědnosti za škodu z provozní činnosti dle § 2924 občanského zákoníku. Paní uklouzla v supermarketu na listí z ředkviček a zlomila si nohu. Rozebíráme, co je to vůbec provozní činnost, jaký je účel daného pravidla, jak se liší od předchozí právní úpravy a jak se lze odpovědnosti zprostit. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 227/2024.