Recenze knihy Disabled Justice? Access to Justice and the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities

V demokratickém právním státě mají mít všichni lidé v případě, že řeší právní spor, možnost obrátit se na soud a požadovat jeho nezávislé rozhodnutí. Ovšem i v dnešní době některé skupiny lidí čelí překážkám v přístupu ke spravedlnosti. Eilionóir Flynnová se ve své knize z roku 2015 věnuje problémům, které v této oblasti musí překonávat lidé se zdravotním postižením.

24. 6. 2021 Barbora Antonovičová

Úmluva OSN o právech osob s postižením z roku 2006 je historicky první mezinárodní smlouvou, v jejímž textu můžeme najít samostatný článek s tematikou práva na přístup ke spravedlnosti.^[1] Právě to bylo jedním z důvodů, proč se autorka knihy rozhodla, že si toto téma zaslouží více pozornosti než jen napsání pár odborných článků.

Celou problematiku otevírá autorka myšlenkou, že je potřeba k jedinci s postižením a jeho potřebám přistupovat maximálně individuálně, jelikož každému může vyhovovat jiná pomoc či úprava. Na zdravotní postižení je dle jejího názoru nutné nahlížet optikou sociálního modelu. Tedy identifikovat překážky, které těmto lidem klade především společnost jako celek, když jim neposkytne pomoc potřebnou k tomu, aby se mohli plně zapojit do jejího fungování. To stejné pak platí i o přístupu ke spravedlnosti.

Flynnová tvrdí, že právo na přístup ke spravedlnosti a soudu u osob s postižením je nutné vnímat v jeho širokém pojetí. To znamená, že kromě zajištění samotného přístupu k právnímu řešení problému musí být lidem s postižením zabezpečeno účinné zapojení se do řízení ve všech rolích, tedy například i v pozici soudce či advokáta. Zásadní je dle ní také dostupná právní pomoc. Bez ní mnozí lidé mohou mít potíže porozumět svému právnímu problému, což je mnohdy může odradit od toho, aby problém vůbec začali řešit a následně se odhodlali obrátit na soud. Dále se autorka také věnuje nutnosti vzdělávání právníků a zaměstnanců soudu v této oblasti, ale i potřebě účasti lidí s postižením ve veřejném a politickém životě.

V publikaci autorka poukazuje především na různé typy bariér, na které lidé s postižením mohou při přístupu k spravedlnosti narazit, a zároveň se snaží ukazovat příklady dobré praxe včetně návrhů ke zlepšení. Rozebírá zkušenosti lidí s postižením obecně v řízení o jejich právech a povinnostech od podání stížnosti, přes proces vyšetřování až po možný proces před soudem. Čtenáři tak nabízí vhled do mnohdy přehlížené právní oblasti a své myšlenky vhodně doplňuje analýzou a srovnáním mezinárodní situace například ve Velké Británii, zemích Evropské unie či ve Spojených státech amerických.

K dosažení pozitivní změny autorka knihy považuje za zásadní tři kroky. Zaprvé se jedná o pochopení, že je potřebné přístup ke spravedlnosti řešit a zajistit. Zadruhé pokládá za nutné lidi se zdravotním postižením účinně zapojit do soudních řízení. Posledním krokem je pak zvyšování povědomí veřejnosti, právníků, ale i politiků o důležitosti toho, aby všichni lidé měli možnost přístupu ke spravedlnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

Přestože je recenzovaná publikace staršího data, je v současnosti stále jedinou svého druhu, která se zabývá do hloubky přístupností spravedlnosti a soudních řízení pro lidi se zdravotním postižením. Lze ji považovat za první krok na cestě k odstranění překážek, kterým tito lidé mohou čelit. Rozebíraná problematika může být zajímavá a přínosná nejen pro právníky, sociální pracovníky nebo samotné lidi s postižením, ale také pro ty, kteří se zajímají o lidská práva minorit. Všem kniha zajisté nabídne nové myšlenky, které je mohou inspirovat v jejich další práci. Škoda jen, že zatím není přeložena do češtiny a je tak dostupná pouze v angličtině, což zužuje okruh jejích možných čtenářů.

Flynn, E. Disabled justice? Access to Justice and the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities. Farnham, Surrey, England; Burlington, VT, USA: Ashgate, 2015. ISBN 9781138637184.

Barbora Antonovičová

prezenční doktorandka na PrF MUNI

Úvodní foto: Cover Disabled Justice?, https://www.routledge.com/Disabled-Justice-Access-to-Justice-and-the-UN-Convention-on-the-Rights/Flynn/p/book/9781138637184

[1] Jedná se o článek 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Celé znění je k dispozici zde: https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2010-10

Vybrali jsme pro vás

19. 11.

Škoda z provozní činnosti

V tomto díle se poprvé dostáváme k odpovědnosti za škodu z provozní činnosti dle § 2924 občanského zákoníku. Paní uklouzla v supermarketu na listí z ředkviček a zlomila si nohu. Rozebíráme, co je to vůbec provozní činnost, jaký je účel daného pravidla, jak se liší od předchozí právní úpravy a jak se lze odpovědnosti zprostit. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 227/2024.

13. 11.

Jednostranná změna bankovního účtu věřitele

Nejvyšší soud řešil na pozadí prodeje obchodního podílu otázky spojené s plněním kupní ceny na bankovní účet věřitele. Vyjadřoval se např. k tomu, zda může dlužník poslat peníze na jiný, než sjednaný účet, nebo zda může věřitel jednostranně účet změnit a zda je dlužník povinen to respektovat. Naše povídání se tak točí okolo pravidel regulujících místo a způsob splnění dluhu. Jde o věc sp. zn. NS 27 Cdo 544/2023.

12. 11.

Expres Judikatúry č. 4 (NS 29 ICdo 59/2023)

Další epizoda z našeho občasníku “Expres Judikatúry” je tentokrát zaměřená na problematiku podmíněného právního jednání, konkrétně se bavíme o přípustnosti rozvazovací podmínky u prominutí dluhu a “obživnutí” pohledávky.