Recenze knihy Disabled Justice? Access to Justice and the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities

V demokratickém právním státě mají mít všichni lidé v případě, že řeší právní spor, možnost obrátit se na soud a požadovat jeho nezávislé rozhodnutí. Ovšem i v dnešní době některé skupiny lidí čelí překážkám v přístupu ke spravedlnosti. Eilionóir Flynnová se ve své knize z roku 2015 věnuje problémům, které v této oblasti musí překonávat lidé se zdravotním postižením.

24. 6. 2021 Barbora Antonovičová

Úmluva OSN o právech osob s postižením z roku 2006 je historicky první mezinárodní smlouvou, v jejímž textu můžeme najít samostatný článek s tematikou práva na přístup ke spravedlnosti.^[1] Právě to bylo jedním z důvodů, proč se autorka knihy rozhodla, že si toto téma zaslouží více pozornosti než jen napsání pár odborných článků.

Celou problematiku otevírá autorka myšlenkou, že je potřeba k jedinci s postižením a jeho potřebám přistupovat maximálně individuálně, jelikož každému může vyhovovat jiná pomoc či úprava. Na zdravotní postižení je dle jejího názoru nutné nahlížet optikou sociálního modelu. Tedy identifikovat překážky, které těmto lidem klade především společnost jako celek, když jim neposkytne pomoc potřebnou k tomu, aby se mohli plně zapojit do jejího fungování. To stejné pak platí i o přístupu ke spravedlnosti.

Flynnová tvrdí, že právo na přístup ke spravedlnosti a soudu u osob s postižením je nutné vnímat v jeho širokém pojetí. To znamená, že kromě zajištění samotného přístupu k právnímu řešení problému musí být lidem s postižením zabezpečeno účinné zapojení se do řízení ve všech rolích, tedy například i v pozici soudce či advokáta. Zásadní je dle ní také dostupná právní pomoc. Bez ní mnozí lidé mohou mít potíže porozumět svému právnímu problému, což je mnohdy může odradit od toho, aby problém vůbec začali řešit a následně se odhodlali obrátit na soud. Dále se autorka také věnuje nutnosti vzdělávání právníků a zaměstnanců soudu v této oblasti, ale i potřebě účasti lidí s postižením ve veřejném a politickém životě.

V publikaci autorka poukazuje především na různé typy bariér, na které lidé s postižením mohou při přístupu k spravedlnosti narazit, a zároveň se snaží ukazovat příklady dobré praxe včetně návrhů ke zlepšení. Rozebírá zkušenosti lidí s postižením obecně v řízení o jejich právech a povinnostech od podání stížnosti, přes proces vyšetřování až po možný proces před soudem. Čtenáři tak nabízí vhled do mnohdy přehlížené právní oblasti a své myšlenky vhodně doplňuje analýzou a srovnáním mezinárodní situace například ve Velké Británii, zemích Evropské unie či ve Spojených státech amerických.

K dosažení pozitivní změny autorka knihy považuje za zásadní tři kroky. Zaprvé se jedná o pochopení, že je potřebné přístup ke spravedlnosti řešit a zajistit. Zadruhé pokládá za nutné lidi se zdravotním postižením účinně zapojit do soudních řízení. Posledním krokem je pak zvyšování povědomí veřejnosti, právníků, ale i politiků o důležitosti toho, aby všichni lidé měli možnost přístupu ke spravedlnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

Přestože je recenzovaná publikace staršího data, je v současnosti stále jedinou svého druhu, která se zabývá do hloubky přístupností spravedlnosti a soudních řízení pro lidi se zdravotním postižením. Lze ji považovat za první krok na cestě k odstranění překážek, kterým tito lidé mohou čelit. Rozebíraná problematika může být zajímavá a přínosná nejen pro právníky, sociální pracovníky nebo samotné lidi s postižením, ale také pro ty, kteří se zajímají o lidská práva minorit. Všem kniha zajisté nabídne nové myšlenky, které je mohou inspirovat v jejich další práci. Škoda jen, že zatím není přeložena do češtiny a je tak dostupná pouze v angličtině, což zužuje okruh jejích možných čtenářů.

Flynn, E. Disabled justice? Access to Justice and the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities. Farnham, Surrey, England; Burlington, VT, USA: Ashgate, 2015. ISBN 9781138637184.

Barbora Antonovičová

prezenční doktorandka na PrF MUNI

Úvodní foto: Cover Disabled Justice?, https://www.routledge.com/Disabled-Justice-Access-to-Justice-and-the-UN-Convention-on-the-Rights/Flynn/p/book/9781138637184

[1] Jedná se o článek 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Celé znění je k dispozici zde: https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2010-10

Vybrali jsme pro vás

7. 10.

Sleva z kupní ceny

Jde-li o vadné plnění, pak sleva z kupní ceny patří mezi standardní práva kupujícího, která mu zákoník nabízí. Víme ale, jak se taková sleva určí? Podle jakých pravidel? A přistupuje k tomu judikatura správně? O tom si povídáme v další epizodě našeho podcastu, v níž Nejvyšší soud a rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 z části chválíme, z části však nemůžeme odhlédnout od jedné dlouhodobé neřesti jménem “právní norma s relativně neurčitou hypotézou”.

4. 10.

Petr Bezouška: Jakýkoliv student bude excelentní, pokud bude chtít

Pozvání do pořadu Podcasty21 přijal právník, vysokoškolský pedagog a spoluzakladatel podcastu Judikatúra Petr Bezouška. S Petrem Bezouškou jsme si povídali o návratu za učitelskou katedru, výuce na olomouckých právech, legislativě a také o soukromé právnické fakultě, která nikdy nevznikla.

30. 9.

Počáteční nemožnost plnění

Dnešní epizoda posluchače zavede k problematice vad právního jednání, konkrétně k počáteční nemožnosti plnění, jejímž následkem je absolutní neplatnost právního jednání. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 33 Cdo 3725/2023 totiž rozhodl, že když uzavřete smlouvu, v níž se zavážete k zajištění opravy cizí věci, aniž byste měli souhlas jejího vlastníka, jedná se o počáteční právní nemožnost plnění. A to si rozhodně zaslouží komentář.