Recenze knihy Disabled Justice? Access to Justice and the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities

V demokratickém právním státě mají mít všichni lidé v případě, že řeší právní spor, možnost obrátit se na soud a požadovat jeho nezávislé rozhodnutí. Ovšem i v dnešní době některé skupiny lidí čelí překážkám v přístupu ke spravedlnosti. Eilionóir Flynnová se ve své knize z roku 2015 věnuje problémům, které v této oblasti musí překonávat lidé se zdravotním postižením.

24. 6. 2021 Barbora Antonovičová

Úmluva OSN o právech osob s postižením z roku 2006 je historicky první mezinárodní smlouvou, v jejímž textu můžeme najít samostatný článek s tematikou práva na přístup ke spravedlnosti.^[1] Právě to bylo jedním z důvodů, proč se autorka knihy rozhodla, že si toto téma zaslouží více pozornosti než jen napsání pár odborných článků.

Celou problematiku otevírá autorka myšlenkou, že je potřeba k jedinci s postižením a jeho potřebám přistupovat maximálně individuálně, jelikož každému může vyhovovat jiná pomoc či úprava. Na zdravotní postižení je dle jejího názoru nutné nahlížet optikou sociálního modelu. Tedy identifikovat překážky, které těmto lidem klade především společnost jako celek, když jim neposkytne pomoc potřebnou k tomu, aby se mohli plně zapojit do jejího fungování. To stejné pak platí i o přístupu ke spravedlnosti.

Flynnová tvrdí, že právo na přístup ke spravedlnosti a soudu u osob s postižením je nutné vnímat v jeho širokém pojetí. To znamená, že kromě zajištění samotného přístupu k právnímu řešení problému musí být lidem s postižením zabezpečeno účinné zapojení se do řízení ve všech rolích, tedy například i v pozici soudce či advokáta. Zásadní je dle ní také dostupná právní pomoc. Bez ní mnozí lidé mohou mít potíže porozumět svému právnímu problému, což je mnohdy může odradit od toho, aby problém vůbec začali řešit a následně se odhodlali obrátit na soud. Dále se autorka také věnuje nutnosti vzdělávání právníků a zaměstnanců soudu v této oblasti, ale i potřebě účasti lidí s postižením ve veřejném a politickém životě.

V publikaci autorka poukazuje především na různé typy bariér, na které lidé s postižením mohou při přístupu k spravedlnosti narazit, a zároveň se snaží ukazovat příklady dobré praxe včetně návrhů ke zlepšení. Rozebírá zkušenosti lidí s postižením obecně v řízení o jejich právech a povinnostech od podání stížnosti, přes proces vyšetřování až po možný proces před soudem. Čtenáři tak nabízí vhled do mnohdy přehlížené právní oblasti a své myšlenky vhodně doplňuje analýzou a srovnáním mezinárodní situace například ve Velké Británii, zemích Evropské unie či ve Spojených státech amerických.

K dosažení pozitivní změny autorka knihy považuje za zásadní tři kroky. Zaprvé se jedná o pochopení, že je potřebné přístup ke spravedlnosti řešit a zajistit. Zadruhé pokládá za nutné lidi se zdravotním postižením účinně zapojit do soudních řízení. Posledním krokem je pak zvyšování povědomí veřejnosti, právníků, ale i politiků o důležitosti toho, aby všichni lidé měli možnost přístupu ke spravedlnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

Přestože je recenzovaná publikace staršího data, je v současnosti stále jedinou svého druhu, která se zabývá do hloubky přístupností spravedlnosti a soudních řízení pro lidi se zdravotním postižením. Lze ji považovat za první krok na cestě k odstranění překážek, kterým tito lidé mohou čelit. Rozebíraná problematika může být zajímavá a přínosná nejen pro právníky, sociální pracovníky nebo samotné lidi s postižením, ale také pro ty, kteří se zajímají o lidská práva minorit. Všem kniha zajisté nabídne nové myšlenky, které je mohou inspirovat v jejich další práci. Škoda jen, že zatím není přeložena do češtiny a je tak dostupná pouze v angličtině, což zužuje okruh jejích možných čtenářů.

Flynn, E. Disabled justice? Access to Justice and the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities. Farnham, Surrey, England; Burlington, VT, USA: Ashgate, 2015. ISBN 9781138637184.

Barbora Antonovičová

prezenční doktorandka na PrF MUNI

Úvodní foto: Cover Disabled Justice?, https://www.routledge.com/Disabled-Justice-Access-to-Justice-and-the-UN-Convention-on-the-Rights/Flynn/p/book/9781138637184

[1] Jedná se o článek 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Celé znění je k dispozici zde: https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2010-10

Vybrali jsme pro vás

24. 12.

Noc fakulty - škoda způsobená pádem stromu

V rámci Noci fakulty Právnické fakulty Univerzity Karlovy jsme vystoupili s komentářem k rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1034/2023, v němž se Nejvyšší soud zabýval případem spadlého stromu, který poničil plot - kdo nese odpovědnost za škodu? Obecně jsme si povídali o skutkové podstatě § 2937 OZ, zejména pak o tom, kdo je podle tohoto pravidla pasivně legitimovaný a jak je možné přenést povinnost dohledu nad věcí na jinou osobu.

S ohledem na vymezený čas jsme se nestačili věnovat všem dotazům a dalším aspektům rozhodnutí. Odpovědi na další otázky nalezete v bonusu na herohero.co/judikatura. V mezidobí bylo též vydáno další rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zmiňujeme - sp. zn. 26 Cdo 3149/2023.

20. 12.

Nabytí od neoprávněného

Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 ICdo 99/2022 řešil případ, ve kterém bylo třeba aplikovat pravidla o nabytí od neoprávněného (§ 1109 an. OZ). Případ byl o to komplikovanější, že v něm šlo o zajišťovací převod práva. V této epizodě se proto věnujeme právě nabytí od neoprávněného a zvláštní pozornost věnujeme výkladu § 1112 OZ, který je pro vyřešení případu nejdůležitější.

16. 12.

Civilistika na našem území v 19. století

V další jubilejní epizodě se snažíme posluchačům přiblížit vývoj civilistiky na našem území v 19. století. Kdo tu působil, kdo pokládal základy moderního českého soukromého práva, na koho se nyní snažíme navázat. Civilní doktrína nezačala po roce 1950. Naše povídání začíná na konci 18. století u příprav OZO (ABGB) a končí na začátku 20. století zahájením první světové války. Našimi hosty jsou Ondřej Horák z Právnické fakulty UPOL a pardubický notář Filip Plašil - oba dva nesmírně erudovaní v dějinách soukromého práva.