Studenti oslavili 17. listopad v Brně i Praze

Sedmnáctý listopad bývá pro celou řadu Čechů nejvýznamnějším státním svátkem v roce. V jeden den si připomínáme hned dva významné svátky – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.

23. 11. 2021 Damir Solak

Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 na zasedání Mezinárodní studentské rady v Londýně v reakci na uzavření českých vysokých škol, deportace a popravy českých studentů v roce 1939. Stejný den sehrál klíčovou úlohu o půl století později, kdy se stal symbolem pádu komunistické totality.

Jak již plný název svátku napovídá, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva není jen připomínkou roku 1989. Právě druhá část názvu svátku byla z iniciativy studentských zástupců přidána novelou Zákona o státních svátcích v roce 2019 a odkazuje na události roku 1939.

Brněnský sedmnáctý i program zaměřený na Bělorusko

Tradiční program oslav dne 17. listopadu v Brně tvoří především Brněnský sedmnáctý, na jehož organizaci se podílejí studenti brněnských vysokých škol. Na několika pódiích v centru města mohli lidé navštívit vystoupení umělců, promítání filmů či diskuze s pamětníky.

Hned dvoudenní program připravila Masarykova univerzita. Úterý bylo věnováno 80. výročí transportu židovských obyvatel z Brna do Minsku. Výstavu a filmové projekce doplnil videomapping na budovu Ústavního soudu. Druhý den pojednával o potlačování svobod v současném Bělorusku. V kině Scala byla zahájena výstava 11 + 1, která dokumentuje osudy konkrétních studentů a pedagožky čelících ve své zemi perzekucím. O složitosti situace po prezidentských volbách v Bělorusku se diváci měli možnost přesvědčit na projekci filmu Kuráž. Na tu navázala debata o svobodě a lidských právech v Bělorusku, v níž vystoupili Bělorusové žijící v ČR i soudkyně Ústavního soudu ČR Kateřina Šimáčková. Neodmyslitelnou součástí programu k 17. 11. byl i lampionový průvod, který připravil Nadační fond studentů Filozofické fakulty.

V Praze udělili Cenu Jana Opletala a exprezident Klaus vzbudil kontroverze

Program oslav v Praze byl zahájen už v předvečer svátku udílením Ceny Jana Opletala (CJO). Tu uděluje jednou za dva roky Studentská komora Rady vysokých škol za výjimečný přínos v rozvoji akademické obce, hájení studentských práv a za boj proti bezpráví. O ceně rozhodoval Výbor CJO, ve kterém zasedl například senátor Jiří Drahoš, první laureát CJO Martin Laštovička či zástupci studentů. In memoriam cenu obdržel Pavel Švanda, student Fakulty architektury VUT a křesťanský aktivista, který zahynul za nevyjasněných okolností v 80. letech v propasti Macocha. Druhým laureátem se stal Michal Nguyen, doktorand Univerzity Palackého v Olomouci, který se věnuje prosazování činnosti ombudsmanů a tématu udržitelného rozvoje nejen na své škole. Laureát si odnesl sošku, již u příležitosti jubilejního 10. ročníku soutěže CJO navrhla studentka Akademie výtvarných umění v Praze Sára Skoczková.

Ve středu oslavy zahájilo setkání u Hlávkovy koleje, kde Jan Opletal pobýval. Jedním z řečníků byl i bývalý prezident Václav Klaus. Ve svém projevu se kriticky vyjádřil k pandemii, klimatu, ale též zpochybnil podíl studentů na událostech listopadu 1989. Dalším z řečníků byl předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník. Ten naopak ocenil zapojení studentů do boje proti pandemii, kterou dle jeho slov někteří z předřečníků zbytečně bagatelizují, za což sklidil potlesk přítomných.

Po ukončení akce se Václav Klaus nechal slyšet do médií, že je Michal Farník „hloupý mladíček“. Toto vyjádření a exprezidentův projev, který mu předcházel, vzbudily vlnu reakcí. Osobní útok od bývalého prezidenta republiky namísto diskuze právě v den 17. listopadu odsoudilo několik studentských komor akademických senátů vysokých škol, včetně SKAS MUNI či Sněmu Rady vysokých škol. Studenty podpořili i předseda České konference rektorů a rektor MUNI Martin Bareš a předseda Asociace výzkumných univerzit ČR a rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Od Hlávkovy koleje se průvod přesunul k pamětní desce Jana Opletala a Václava Sedláčka v ulici Žitné, kde vystoupil rektor Martin Bareš a historik Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Oslavy byly následně zakončeny na Albertově, kde připravila program iniciativa Svobodný listopad spolu s Univerzitou Karlovou. Byla též představena nová píseň k 17. listopadu s názvem Samet, kterou můžete vyposlechnout zde.

Damir Solak

student Právnické a Ekonomicko-správní fakulty MUNI

Úvodní foto: Sedmnáctý listopad 2021, autorka: Diana Hodulíková

Tvorbu Práva21 sponzorují

Vybrali jsme pro vás

7. 10.

Sleva z kupní ceny

Jde-li o vadné plnění, pak sleva z kupní ceny patří mezi standardní práva kupujícího, která mu zákoník nabízí. Víme ale, jak se taková sleva určí? Podle jakých pravidel? A přistupuje k tomu judikatura správně? O tom si povídáme v další epizodě našeho podcastu, v níž Nejvyšší soud a rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 z části chválíme, z části však nemůžeme odhlédnout od jedné dlouhodobé neřesti jménem “právní norma s relativně neurčitou hypotézou”.

4. 10.

Petr Bezouška: Jakýkoliv student bude excelentní, pokud bude chtít

Pozvání do pořadu Podcasty21 přijal právník, vysokoškolský pedagog a spoluzakladatel podcastu Judikatúra Petr Bezouška. S Petrem Bezouškou jsme si povídali o návratu za učitelskou katedru, výuce na olomouckých právech, legislativě a také o soukromé právnické fakultě, která nikdy nevznikla.

30. 9.

Počáteční nemožnost plnění

Dnešní epizoda posluchače zavede k problematice vad právního jednání, konkrétně k počáteční nemožnosti plnění, jejímž následkem je absolutní neplatnost právního jednání. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 33 Cdo 3725/2023 totiž rozhodl, že když uzavřete smlouvu, v níž se zavážete k zajištění opravy cizí věci, aniž byste měli souhlas jejího vlastníka, jedná se o počáteční právní nemožnost plnění. A to si rozhodně zaslouží komentář.