Páteční snídaně spojily nadšence do ústavního práva. Debaty budou pokračovat i v tomto semestru

Kdyby lidé byli andělé, potřebovali by vládu a zákony? A kdyby vládci byli andělé, potřebovali by ústavu? Tak třeba i takovými otázkami se každé prázdninové páteční ráno zabývala skupinka zájemců o ústavní právo. Pravidelná setkání nesoucí název „Páteček“ měla úspěch - ať už v Brně, v Praze, nebo on-line. Během celého léta se jich zúčastnilo několik desítek nadšenců.

28. 9. 2020 Michal Kovalčík

Foto: Páteční setkání nadšenců do ústavního práva.

Páteček ve své letní podobě vznikl ze dvou jarních projektů. On-line setkávání nad dobrovolnou četbou organizovala v prostředí MS Teams odborná asistentka na Katedře ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty Zuzana Vikarská pro studenty svých seminářů z ústavního práva. Další odborný asistent Katedry, Jaroslav Benák, zase vedl tzv. Reading Group pro doktorandy. Účastníci obou těchto iniciativ projevili velký zájem na pokračování, a proto oba zmínění vyučující společně s doktorskými studenty Terezií Bokovou a Markem Pivodou připravili „Páteček 1.0“. 

Po vzoru zahraničních univerzit měla tato setkání propojit podobně zaměřené studenty napříč ročníky s doktorandy a vyučujícími, a umožnit tak pestrou diskuzi nad dvěma knížkami zaměřujícími se na stejné téma ústavní teorie. „Páteček pro mě představoval náhradu za to, co mi chybělo jako běžná součást studia - tlak na to, abych četla, a následně příležitost diskutovat o přečteném s ostatními,” prozradila Terezie Boková, proč vznik takové akce od začátku podporovala. 

Každý týden se střídavě četly kapitoly ze dvou knih – česky psané monografie Jana Kysely Ústava mezi právem a politikou a anglické publikace The Principles of Constitutionalism od Nicka Barbera. Kdo chtěl, mohl číst jenom knihu od profesora z Oxfordu, nebo od profesora z pražské fakulty, našlo se ale spoustu takových, kteří věnovali čas oběma autorům a přicházeli diskutovat každý týden. Navíc dvakrát „pátečníci“ odložili zmíněné knihy a diskutovali o vybraných odborných článcích hodících se k danému tématu. Probíraly se tak pohledy zahraničních právníků jako Antonina Scaliy, Josepha Raze či Ronalda Dworkina, ale i českých teoretiků Jiřího Malenovského, Vojtěcha Bellinga nebo Jiřího Baroše.

„Pátečky daly jednotlivým kapitolám a článkům další rozměr. Když víte, že o textu budete debatovat, už při čtení k němu jinak přistupujete. Jelikož jsme četli na obdobné téma jednu domácí knihu a jednu zahraniční, měli jsme i skvělou možnost srovnávat. Občas pak bylo důležité rozebrat nejen to, co v textu bylo, ale i co v něm chybělo,” pochvaloval si setkání doktorand a asistent ústavní soudkyně Vojtěch Procházka.

Témata jednotlivých setkání se odvíjela od čtené kapitoly knihy. Začalo se obecně významem konstitucionalismu a ústavní teorie, následně byla na pořadu suverenita, dělba moci, právní stát, demokracie, subsidiarita a vše zakončila ústavní interpretace. Každému z těchto témat byly věnovány dva Pátečky, což znamená dohromady necelé čtyři hodiny času. Ačkoliv jde o klasické, abstraktní a na první pohled pro někoho možná poněkud nudně znějící pojmy, všechny páteční debaty tento prvotní dojem rázně odmítly. Velmi živé diskuze vznikaly někdy samovolně, někdy v důsledku provokativních otázek moderátora. Nastal soumrak moderního státu? Kdo je v Česku suverén? Byl první Montesquieu, nebo dělba moci? Je ústavní soudnictví nezbytné pro zachování ústavy? Může spolu fungovat absolutismus a právní stát? A kdy má stát právo na sebeurčení? Ano, i na takové otázky debatující přinesli odpověď, nebo alespoň svůj pohled.

Rozmanitost účastníků i moderátorů 

Aby se diskuze vždy držela v mezích a vyhnula se dvěma cimrmanovským vadám – neschopnosti udržet myšlenku a neschopnosti myšlenku opustit – měl každý Páteček moderátora. Tato role byla putovní a zvládli ji kromě doktorských studentů i studenti magisterského programu. Povinností moderátora bylo navíc připravit handout s otázkami, které měly být jakousi osnovou každého setkání. „Střídání moderátorské role jsem si užil. Každý, kdo chtěl, si díky tomu mohl vyzkoušet, jak rozproudit a uřídit odbornou diskuzi, a dát Pátečku vlastní styl. Příprava na moderování navíc člověka přiměje ponořit se do textu hlouběji,“ všiml si Vojtěch Procházka.

Hlavním dějištěm Pátečků byl salónek jedné z brněnských kaváren. Paralelně probíhala setkání také on-line v prostředí MS Teams nebo i v Praze, našla-li se tam dostatečně početná skupinka zájemců.

Přestože se rozpravami kromě ústavněprávní vášně vinula i vůně filtrované kávy, croissantů a toustů, přítomní potvrzovali, že diskuze měly vždy velmi dobrou odbornou úroveň. „Nikdy nešlo jenom o tlachání u snídaně, některé debaty byly naopak tak složité, že o nich přemýšlím dodnes. Obohacující bylo to, že Páteček byl pro všechny, magisterské i doktorské studenty, stejně tak absolventy, kteří se zajímají o ústavní právo. Skvělá byla i podpora a účast členů katedry, Zuzany Vikarské a Jaroslava Benáka,“ dodala Terezie Boková.

Právě rozmanitost účastníků vnímá většina debatujících jako nejhodnotnější aspekt celé akce. Páteček navštěvovali studenti od prvního do pátého ročníku, doktorští studenti, odborní asistenti a také další absolventi pracující v Kanceláři veřejného ochránce práv, na Ústavním soudě či v advokacii. „Na koncepci Pátečku nejvíc oceňuji, že rozprava nad jednotlivou přečtenou kapitolou umožňuje, aby spolu o složitých tématech diskutovali studenti v různé fázi studia ústavního práva spolu s lidmi z praxe,“ potvrzuje výše uvedené doktorandka a asistentka ústavního soudce Kamila Abbasi. 

Kromě odborných poznatků a rozvoje argumentačních dovedností tak mohl Páteček přinést i nová přátelství jednotlivců s podobnými zájmy. „Páteček není jen projekt, je to komunita zajímavých lidí. Nezáleží, jestli ústavní právo studujete, učíte nebo tvoříte v praxi. Důležité je, že o něm chcete přemýšlet a diskutovat. Třeba vás zaujme natolik, že se z vás jednou stane ústavněprávní doktorand,“ uzavírá Zuzana Vikarská.

Páteček bude během semestru do jisté míry nahrazen předmětem Reading Group (DACPVP03), za jehož absolvování již – na rozdíl od prázdninových setkání – obdržíte i kredity. Číst a diskutovat v angličtině se bude o ústavních identitách evropských zemí. Zájemci si mohou předmět zaregistrovat v IS a do žádosti o výjimku napíšou svou motivaci k tomuto tématu. Vítáni jsou všichni studenti napříč ročníky.

Michal Kovalčík

Vybrali jsme pro vás


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info