Fungování inkasních agentur v České republice

Zadluženost představuje v České republice velký problém. Aktuálně čelí přes 10 % dospělé populace exekuci.[1] Lidé nedluží jen bankám, ale také mobilním operátorům a dodavatelům energií. Tyto a další společnosti při mimosoudním vymáhání svých dluhů využívají inkasní agentury. Následující článek představuje způsob jejich fungování a poukazuje na odlišnosti od vymáhání dluhů skrze exekutora.

14. 7. 2022 Filip Vondráček

Bez popisku

Inkasní agentura vs. exekutor

U většiny lidí se setkáme s neznalostí rozdílu mezi inkasní agenturou a exekutorem. A právě na tuto neznalost často spoléhají samy inkasní agentury.

Exekutor spadá pod oficiální dohled Exekutorské komory ČR, Ministerstva spravedlnosti a soudu.[2] Má jasně daná pravidla svého fungování a na jejich porušení si lze stěžovat. Exekutoři také disponují právnickým vzděláním a podléhají přísnému výběrovému řízení. Mezi jejich pravomoci patří stanovení srážek ze mzdy, zabavení majetku nebo možnost vstoupit na pozemek dlužníka.

Inkasní agentury oproti exekutorům nespadají pod žádný státní orgán. Jedná se o soukromé společnosti. Nemají také daná žádná specifická pravidla svého fungování a okruh jejich pravomocí je mnohem menší než u exekutorů.

Některé inkasní agentury používají vymahače. Ty mohou dlužníci při osobním kontaktu mylně zaměnit za exekutory, příp. jejich vykonavatele. Na rozdíl od exekutorů ale vymahači nemusí mít právnické vzdělání. Nejsou nadáni ani žádnými pravomocemi vůči dlužníkovi.

Regulace a pravomoci inkasních agentur

Na rozdíl od exekutorů, u inkasních agentur cílená regulace zatím neexistuje. Stačí založit společnost s ručením omezeným a následně již lze zastupovat věřitele při vymáhání pohledávek.[3] Jejich pravomoci jsou tak stejné jako pravomoci každého běžného člověka. Existují ale samozřejmě agentury, které tuto skutečnost nerespektují a svoje pravomoci značně rozšiřují. U dlužníka se pokouší navodit dojem, že jedná s exekutorem. Tím se ho snaží zastrašit a donutit k zaplacení dluhu.

Vymahači se často chovají jako exekutoři a snaží se zneužívat jejich pravomocí.[4] Inkasní agentura ale nemá právo vstupovat na pozemek nebo do bytu dlužníka. Mzda dlužníka stejně jako jeho bankovní účet je pro ně nedotknutelná.[5] Na základě smlouvy o postoupení pohledávky nebo pověření věřitele mohou pouze požadovat zaplacení dluhu.

Vymáhání dluhu

Hlavním nástrojem inkasních agentur při vymáhání dluhu je neustálý nátlak. Agentury telefonují, posílají dopisy a snaží se donutit dlužníka k bezodkladné úhradě a vyvolat v něm pocit, že pokud nezaplatí, dojde k exekuci. Dopisy proto stylizují jako rozhodnutí soudu a v telefonátech se snaží znít jako exekutoři.

Inkasní agentury oproti běžnému smrtelníkovi ale nemají žádné speciální pravomoci. Telefonáty a dopisy jsou tedy v podstatě jejich jediným legálním nástrojem při vymáhání. Nicméně se objevují i takové, které jdou za hranici zákona. Často se tak můžeme setkat i s dobýváním se pracovníků inkasních agentur na pozemek dlužníka. V takovém případě je nutné kontaktovat Policii ČR.

Vymahači si také často účtují různé poplatky, a tím dlužná částka roste. Jedná se o úroky z prodlení, smluvní pokuty a další náklady na vymáhání. Náklady vymahačů ale nelze zahrnout do náhrady škody. Mohou tak žádat pouze zaplacení jistiny.

U soudního exekutora částku jasně stanoví § 6 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, a činí 15 % z vymáhané peněžité částky.

Asociace inkasních agentur a její etický kodex

Mnoho inkasních agentur se ale snaží podnikat eticky. Takovými mohou být agentury sdružující se v oborové organizaci Asociace inkasních agentur (AIA). Tyto agentury se řídí určitým etickým kodexem, který asociace vypracovala. Distancují se od podvodných a nezákonných technik některých agentur a navrhují vznik závazné právní regulace pro inkasní agentury.[6]

Filip Vondráček

student Právnické fakulty MUNI, administrativní pracovník v Cash Collectors Brno

Zdroj fotografie: Money Foto: Peníze, Pictures of Money, flickr, CC BY 2.0

[1] Šeda Petr. Zadluženost [online]. Sociální-začleňování.cz. [cit. 9. 5. 2022]. https://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory/zadluzenost/

[2] Mečířová Lucie. 3 zásadní rozdíly mezi soudním exekutorem a vymahačem [online]. Finance.cz. 27. 9. 2018 [cit. 9. 5. 2022]. https://www.finance.cz/514703-vymahaci-dluhu/

[3] Woff Petr. Co mohou a nemohou inkasní agentury (vymahači dluhů)? [online]. Srovnejto.cz. 7.4. 2021 [cit. 9. 5. 2022]. https://www.srovnejto.cz/blog/co-mohou-a-nemohou-inkasni-agentury-vymahaci-dluhu-/

[4] Veselíková Monika. Jak nenaletět inkasní agentuře? Pár dobrých rad [online]. Peníze.cz. 19. 12. 2018 [cit. 9. 5. 2022]. https://www.penize.cz/pujcky/402402-jak-nenaletet-inkasni-agenture-par-dobrych-rad

[5] Veselíková Monika. Jak nenaletět inkasní agentuře? Pár dobrých rad [online]. Peníze.cz. 19. 12. 2018 [cit. 9.5. 2022]. https://www.penize.cz/pujcky/402402-jak-nenaletet-inkasni-agenture-par-dobrych-rad

[6] Woff Petr. Co mohou a nemohou inkasní agentury (vymahači dluhů)? [online]. Srovnejto.cz. 7.4. 2021 [cit. 9. 5. 2022]. https://www.srovnejto.cz/blog/co-mohou-a-nemohou-inkasni-agentury-vymahaci-dluhu-/


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info