Páteční snídaně spojily nadšence do ústavního práva. Debaty budou pokračovat i v tomto semestru

Páteček ve své letní podobě vznikl ze dvou jarních projektů. On-line setkávání nad dobrovolnou četbou organizovala v prostředí MS Teams odborná asistentka na Katedře ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty Zuzana Vikarská pro studenty svých seminářů z ústavního práva. Další odborný asistent Katedry, Jaroslav Benák, zase vedl tzv. Reading Group pro doktorandy. Účastníci obou těchto iniciativ projevili velký zájem na pokračování, a proto oba zmínění vyučující společně s doktorskými studenty Terezií Bokovou a Markem Pivodou připravili „Páteček 1.0“. 

Po vzoru zahraničních univerzit měla tato setkání propojit podobně zaměřené studenty napříč ročníky s doktorandy a vyučujícími, a umožnit tak pestrou diskuzi nad dvěma knížkami zaměřujícími se na stejné téma ústavní teorie. „Páteček pro mě představoval náhradu za to, co mi chybělo jako běžná součást studia - tlak na to, abych četla, a následně příležitost diskutovat o přečteném s ostatními,” prozradila Terezie Boková, proč vznik takové akce od začátku podporovala. 

Každý týden se střídavě četly kapitoly ze dvou knih – česky psané monografie Jana Kysely Ústava mezi právem a politikou a anglické publikace The Principles of Constitutionalism od Nicka Barbera. Kdo chtěl, mohl číst jenom knihu od profesora z Oxfordu, nebo od profesora z pražské fakulty, našlo se ale spoustu takových, kteří věnovali čas oběma autorům a přicházeli diskutovat každý týden. Navíc dvakrát „pátečníci“ odložili zmíněné knihy a diskutovali o vybraných odborných článcích hodících se k danému tématu. Probíraly se tak pohledy zahraničních právníků jako Antonina Scaliy, Josepha Raze či Ronalda Dworkina, ale i českých teoretiků Jiřího Malenovského, Vojtěcha Bellinga nebo Jiřího Baroše.

„Pátečky daly jednotlivým kapitolám a článkům další rozměr. Když víte, že o textu budete debatovat, už při čtení k němu jinak přistupujete. Jelikož jsme četli na obdobné téma jednu domácí knihu a jednu zahraniční, měli jsme i skvělou možnost srovnávat. Občas pak bylo důležité rozebrat nejen to, co v textu bylo, ale i co v něm chybělo,” pochvaloval si setkání doktorand a asistent ústavní soudkyně Vojtěch Procházka.

Témata jednotlivých setkání se odvíjela od čtené kapitoly knihy. Začalo se obecně významem konstitucionalismu a ústavní teorie, následně byla na pořadu suverenita, dělba moci, právní stát, demokracie, subsidiarita a vše zakončila ústavní interpretace. Každému z těchto témat byly věnovány dva Pátečky, což znamená dohromady necelé čtyři hodiny času. Ačkoliv jde o klasické, abstraktní a na první pohled pro někoho možná poněkud nudně znějící pojmy, všechny páteční debaty tento prvotní dojem rázně odmítly. Velmi živé diskuze vznikaly někdy samovolně, někdy v důsledku provokativních otázek moderátora. Nastal soumrak moderního státu? Kdo je v Česku suverén? Byl první Montesquieu, nebo dělba moci? Je ústavní soudnictví nezbytné pro zachování ústavy? Může spolu fungovat absolutismus a právní stát? A kdy má stát právo na sebeurčení? Ano, i na takové otázky debatující přinesli odpověď, nebo alespoň svůj pohled.

Rozmanitost účastníků i moderátorů 

Aby se diskuze vždy držela v mezích a vyhnula se dvěma cimrmanovským vadám – neschopnosti udržet myšlenku a neschopnosti myšlenku opustit – měl každý Páteček moderátora. Tato role byla putovní a zvládli ji kromě doktorských studentů i studenti magisterského programu. Povinností moderátora bylo navíc připravit handout s otázkami, které měly být jakousi osnovou každého setkání. „Střídání moderátorské role jsem si užil. Každý, kdo chtěl, si díky tomu mohl vyzkoušet, jak rozproudit a uřídit odbornou diskuzi, a dát Pátečku vlastní styl. Příprava na moderování navíc člověka přiměje ponořit se do textu hlouběji,“ všiml si Vojtěch Procházka.

Hlavním dějištěm Pátečků byl salónek jedné z brněnských kaváren. Paralelně probíhala setkání také on-line v prostředí MS Teams nebo i v Praze, našla-li se tam dostatečně početná skupinka zájemců.

Přestože se rozpravami kromě ústavněprávní vášně vinula i vůně filtrované kávy, croissantů a toustů, přítomní potvrzovali, že diskuze měly vždy velmi dobrou odbornou úroveň. „Nikdy nešlo jenom o tlachání u snídaně, některé debaty byly naopak tak složité, že o nich přemýšlím dodnes. Obohacující bylo to, že Páteček byl pro všechny, magisterské i doktorské studenty, stejně tak absolventy, kteří se zajímají o ústavní právo. Skvělá byla i podpora a účast členů katedry, Zuzany Vikarské a Jaroslava Benáka,“ dodala Terezie Boková.

Právě rozmanitost účastníků vnímá většina debatujících jako nejhodnotnější aspekt celé akce. Páteček navštěvovali studenti od prvního do pátého ročníku, doktorští studenti, odborní asistenti a také další absolventi pracující v Kanceláři veřejného ochránce práv, na Ústavním soudě či v advokacii. „Na koncepci Pátečku nejvíc oceňuji, že rozprava nad jednotlivou přečtenou kapitolou umožňuje, aby spolu o složitých tématech diskutovali studenti v různé fázi studia ústavního práva spolu s lidmi z praxe,“ potvrzuje výše uvedené doktorandka a asistentka ústavního soudce Kamila Abbasi. 

Kromě odborných poznatků a rozvoje argumentačních dovedností tak mohl Páteček přinést i nová přátelství jednotlivců s podobnými zájmy. „Páteček není jen projekt, je to komunita zajímavých lidí. Nezáleží, jestli ústavní právo studujete, učíte nebo tvoříte v praxi. Důležité je, že o něm chcete přemýšlet a diskutovat. Třeba vás zaujme natolik, že se z vás jednou stane ústavněprávní doktorand,“ uzavírá Zuzana Vikarská.

Páteček bude během semestru do jisté míry nahrazen předmětem Reading Group (DACPVP03), za jehož absolvování již – na rozdíl od prázdninových setkání – obdržíte i kredity. Číst a diskutovat v angličtině se bude o ústavních identitách evropských zemí. Zájemci si mohou předmět zaregistrovat v IS a do žádosti o výjimku napíšou svou motivaci k tomuto tématu. Vítáni jsou všichni studenti napříč ročníky.