|
Milé čtenářky, milí čtenáři,
po krátké pauze se vracíme k našim pravidelným newsletterům toho nejzajímavějšího, co jsme v Právu21 publikovali v uplynulém měsíci. Tentokrát zavzpomínáme na měsíc lásky, květen. Věnovali jsme se například novým změnám v oblasti azylu a migrace v kontextu práva Evropské unie. Představili jsme také nový díl Podcastů21, ve kterém Michaela Zvancigerová vyzpovídala soudního lékaře a přednostu Ústavu soudního lékařství v Brně Tomáše Vojtíška. Boris Šabík se ve svém článku zabýval tím, jak legislativa pomáhá bojovat s klimatickou změnou.
Doufáme, že si z našeho výběru vyberete to, co vás nejvíce zajímá. Přejeme vám inspirativní čtení a příjemný poslech!
Jakub Novák
editor Práva21
pravo21@pravo21.cz
|
|
|
Právo
Evropský migrační a azylový systém prochází v roce 2026 nejvýznamnější transformací od dob přijetí Dublinského systému. Tento přerod je definován dvěma protichůdnými, avšak vzájemně se ovlivňujícími silami: na jedné straně stojí politická a legislativní snaha o zefektivnění procesů skrze Pakt o migraci a azylu, na straně druhé pak judikatura Soudního dvora Evropské unie, která v letech 2024 a 2025 jasně vymezila červené linie v oblasti ochrany lidských práv a suverenity unijního práva. Tato dynamika vytváří nový právní ekosystém, kde se efektivita ostrahy hranic musí neustále konfrontovat s nekompromisními požadavky na dodržování právního státu.
|
|
|
|
|
Podcasty21
V práci soudního lékaře Tomáše Vojtíška se snoubí svět práva se světem medicíny. A to jak kvůli povaze této profese, tak kvůli tomu, že vystudoval lékařskou i právnickou fakultu. V tomto díle Podcastu21 se společně s Michaelou Zvancigerovou bude bavit o právní úpravě pitvy, specificích povolání soudního lékaře i soudním znalectví.
|
|
|
|
|
|
Právo
Ačkoliv je možné registrovat názory o neexistenci klimatické změny, a to dokonce z úst vedoucích politiků České republiky, jde o problém, který není možné přehlížet. Klimatická změna přináší nové výzvy napříč všemi odvětvími a legislativa na její dopady reaguje již od poloviny 20. století, protože zákonodárci by měli z podstaty své funkce reagovat na problémy ve společnosti a efekty změny klimatu.
|
|
|
|
|
|
