První zkouškou se stala malá komplikace před vchodem do budovy soudu. Uvědomila jsem si totiž, že jsem doma zapomněla občanský průkaz, který je ke vstupu nezbytný. Okamžitě jsem měla obavy, že nás čeká komplikovaná situace, ale díky flexibilitě a rychlému řešení jsme nakonec vstoupily dovnitř díky mému řidičskému průkazu. Tento malý incident nás nezastavil a spíše nám dodal odhodlání a odvahu čelit dalším překážkám.

Po příchodu jsme měly pouhých 20 minut na přípravu našeho ústního pleadingu proti týmu z Prahy. Překvapivě jsme zjistily, že naši soupeři jsou přátelští a uvolnění, což nás uklidnilo a pomohlo nám se také uvolnit před zásadním kláním. I když jsme vystoupili proti sobě, naše soutěživost a ambice nebránily vzniku nových přátelství. Po samotném klání jsme společně odešli na oběd a sdíleli zkušenosti a dojmy ze soutěže.

Po vyčkávání na vyhlášení finalistů jsme sledovaly finále a pozorovaly úroveň soutěžních výkonů. I když se náš tým nedostal do závěrečného klání, bylo inspirativní vidět excelentní práci ostatních týmů – brněnského a pražského – a získat náhled na různé přístupy k řešení tohoto sporu. V kavárně Jaga následovalo setkání, kde byly vyhlášeny výsledky soutěže. Vítězství si odnesl tým z Prahy, který zároveň získal i ocenění za nejlepší písemné podání. Cena za nejlepšího řečníka putovala nakonec také do Prahy, ale do týmu jiného – toho, proti kterému jsme pleadovaly my. Holkám z vítězného týmu jsme předaly své gratulace, z čehož vzniklo další hezké přátelství.

Vítězkami se staly studentky 4. ročníku Klára Fraňková a Markéta Macáková, cenu nejlepšího řečníka si odnesl student téhož ročníku Matěj Plewa. Brno reprezentovaly dva týmy - jeden ve složení Gabriela Tomečková, Marie Marsová, Erika Kerschbaumová, Tadeáš Batelka, druhý ve složení Jana Gistingerová, Anna Polišenská, Karolína Šandorová a Veronika Březinová. 

Porotu letošního ročníku tvořili soudkyně Evropského soudu pro lidská práva a bývalá soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková, místopředseda Ústavního soudu Vojtěch Šimíček, soudkyně Ústavního soudu Veronika Křesťanová a soudkyně Krajského soudu v Brně Dita Řepková. Soudili případ, jenž se věnoval extradičnímu řízení - vyžádaný k trestnímu stíhání do USA měl čelit obžalobě z pašování velkého množství přírodních drog, přičemž mu ale hrozil tak vysoký trest, že by pro něj znamenal doživotí. Týmy tak přednášely argumentaci, proč by jeho vydáním (ne)mohla být porušena jeho základní práva.

Celý den byl plný emocí, napětí a nečekaných zvratů, ale také nezapomenutelných zážitků a poznání. Sledování práce poroty a spolupráce s ostatními soutěžícími nám poskytly neocenitelné zkušenosti a pohledy na právní prostředí z různých perspektiv. Je skvělé vidět, že i v soutěžním prostředí se můžeme setkat s profesionalitou i přívětivým a přátelským přístupem. Výzvy a zážitky z finále Lidskoprávního Moot Courtu nám přinesly nejenom poznání a zkušenosti, ale také posílily naše přátelství a odhodlání pokračovat v právní kariéře s plným nasazením a profesionálním přístupem.

Úvodní foto: archiv organizátorů