Kauza Petry Janákové upozornila na mezeru v zákoně

Odsouzená vražedkyně Petra Janáková se kvůli těhotenství dostala na svobodu. Po čtyřech měsících na ni minulý týden soud uvalil vazbu v souvislosti s čerstvým stíháním za trestný čin křivého obvinění. Pobyt Janákové na svobodě vyvolal diskuzi nad tím, zda by se měl novelizovat trestní řád. Těhotné ženě nebo matce dítěte mladšího jednoho roku umožňuje přerušit výkon trestu nehledě na to, jak závažný zločin spáchala.

31. 10. 2019 Kofíja

Kauza Petry Janákové

Petra Janáková byla rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 10. 2018, č. j. 9 T 5/2018-2461, odsouzena spolu se svým bývalým manželem Jaroslavem Janákem k doživotnímu trestu odnětí svobody. Jejich spolupachatele Martina Herzána poslal soud na osm let do vězení nepodmíněně. Všichni obžalovaní se proti shora uvedenému rozsudku odvolali k Vrchnímu soudu v Praze, který v březnu 2019 rozhodl o zmírnění trestu pro Petru Janákovou na trest odnětí svobody v délce třiceti let a Jaroslava Janáka na dvacet osm let. Martinu Herzánovi vrchní soud trest uložený krajským soudem potvrdil. [1, 2]

Úhrnný trest byl vynesen za dva zvlášť závažné zločiny vraždy spáchané ve spolupachatelství ukončené ve stádiu pokusu, dva zvlášť závažné zločiny vraždy spáchané ve spolupachatelství ukončené ve stádiu přípravy a poslední dokonaný zvlášť závažný zločin vraždy spáchaný ve formě spolupachatelství.

Při posledně jmenované vraždě přišel o život padesátiletý sběratel mincí a známek z Prahy. Manželé Janákovi ho vylákali pod záminkou prodeje sběratelských předmětů k osobní schůzce a nutnosti přejet osobním automobilem do většího soukromí za účelem prohlídky nabízené sbírky. Při společné jízdě automobilem sběratele sedícího na místě spolujezdce Petra Janáková usmrtila střelbou do hlavy ze zadní části vozu. Janák pak tělo odtáhl do pole u Lázní Bělohradu a tam jej zanechal. Dalšího dne se pak Janák na místo vrátil, aby si odnesl kořist v podobě hotovosti ve výši 34 000 Kč. [1, 2]

Četnost, příprava a brutalita spáchaného a plánovaných trestných činů nejsou to jediné, čím Janáková společnost šokovala. Pokračovala s tím i při svém pobytu ve věznici se zvýšenou ostrahou, kde otěhotněla.

Těhotenství Janákové

Spekulace ohledně těhotenství Janákové byly četné. Od údajné pánské návštěvy, která proběhla loni okolo vánočních svátků, přes obstarání si spermatu až po Janákovou tvrzené znásilnění dozorci.

Spekulaci ohledně pánské návštěvy v loňském roce vyvrátila mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová. V rozhovoru pro ČT24 uvedla, že „návštěvy jsou pod kontrolou našich příslušníků, slyší, co si povídají, a vidí, co dělají, zda si něco nepředávají.“ Server iDNES.cz následně přišel s tvrzením, že dvojice nebyla ani chvíli o samotě. [5]

Tvrzené znásilnění dozorci prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „GIBS“) od dubna 2019. Takový postup je zcela standardní v případech podezření ze spáchání trestného činu příslušníky Vězeňské služby v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů.

Zatímco obvinění ze strany Janákové způsobilo „poprask“ ve společnosti a přilákalo zájem politiků, podezřelí příslušníci Vězeňské služby zažívali krušné časy. Takové vyšetřování zasahuje i do jejich rodinného života. Nevinu dozorců konstatovala až 19. 9. 2019 GIBS. Na svých internetových stránkách zveřejnila prostřednictvím tiskové mluvčí závěry vyšetřování, dle kterých došlo k odložení případu. GIBS případ odložila z důvodu, že ze vzorků DNA odebraných dítěti a vytipovanému otci nedošlo ke zjištění, že by biologickým otcem dítěte byl právě příslušník Vězeňské služby. Otcem dítěte je s největší pravděpodobností spoluvězeň Janákové. [3, 4]

Výkon trestu odnětí svobody

Nejdelší časový úsek svého trestu si Janáková odpykala ve Vazební věznici Hradec Králové, kde otěhotněla. Posléze byla Janáková umístěna do Věznice Opava, ze které byla 14. 6. 2019 propuštěna z důvodu přerušení výkonu trestu. Na svobodě si Janáková nechala změnit příjmení na Novou. Z uloženého trestu odnětí svobody vykonala Nová pouhé dva roky. [5] V minulém týdnu vzal Novou do vazby Okresní soud v Opavě pro podezření ze spáchání trestného činů křivého obvinění dle § 345 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Byla na ni uvalena tzv. útěková vazba v souladu s § 67 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), kdy je obviněný vzat do vazby pro důvodnou obavu, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se vyhnul trestnímu stíhání nebo trestu. Proti rozhodnutí Okresního soudu v Opavě podala Nová již po jeho vynesení v jednací síni stížnost, o které bude rozhodovat Krajský soud v Ostravě. Při vazebním zasedání se Nová ke spáchání trestného činu křivého obvinění doznala a projevila nad ním lítost. Dítě bylo dočasně umístěno do péče nemocnice a sociálních pracovníků.

Právní úprava a mezera v zákoně

Přerušení výkonu trestu upravuje § 325 odst. 1 trestního řádu. První část uvedeného ustanovení se věnuje těžkým nemocem, které mohou odsouzené postihnout, avšak v tomto případě má rozhodnutí o přerušení výkonu trestu odnětí svobody pouze fakultativní povahu. V případě těhotenství má rozhodnutí povahu obligatorní. [6] To znamená, že soud v případě rozhodnutí fakultativní povahy může dle svého uvážení návrhu vyhovět, nebo jej zamítnout. Při rozhodování o přerušení výkonu trestu těhotné ženy je soudce povinen návrhu vyhovět.

U těhotenství není rozhodnutí vázáno na konkrétní výši trestu. Rozhoduje o něm předseda senátu soudu, v jehož obvodu se trest vykonává. O přerušení výkonu trestu odnětí svobody je nutné rozhodnout ihned, jakmile budou splněny důvody určené tímto ustanovením. Délka samotného přerušení výkonu rozhodnutí je v případě těhotenství stanovena k okamžiku dovršení jednoho roku dítěte. Jakmile důvody pro přerušení výkonu trestu pominou, nařídí předseda senátu výkon zbytku trestu. Doba přerušení se do výkonu trestu odnětí svobody nezapočítává. [6]

Přerušení výkonu trestu odnětí svobody kvůli těhotenství je mezi odsouzenými dobře známo. Díky případu Janákové došlo ve společnosti k obrovské vlně nevole. Lidé volali po řešení mezery v zákoně, nebo alespoň po její úpravě, aby nebyly na svobodu propouštěny odsouzené za zvlášť závažný zločin. Ke slovu se dostaly i politické strany, které zaujaly k tomuto problému různorodý postoj. Jedni celou věc bagatelizovali s tvrzením, že se jedná buď o ojedinělý případ, nebo tak specifický, že se kvůli tomu nevyplatí měnit zákony. Jiní věc chtěli okamžitě řešit bez hlubšího zaměření se na problém. [5]

Skupina poslanců STAN, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM a TOP 09 podala dne 17. 7. 2019 návrh, dle kterého by soudy neměly povinnost těhotným odsouzeným výkon trestu přerušovat, ale rozhodnutí by mělo fakultativní charakter stejně jako v případě těžce nemocných odsouzených. Portál České noviny pak přišel s tvrzením, že poslanecký návrh vláda zřejmě odmítne, a to proto, že se proti jeho přijetí postavilo Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti spatřuje problém v tom, že se návrh nezaobírá situací, jak by mělo být postaráno o děti, které se narodí odsouzeným matkám, jimž výkon trestu přerušen nebyl. Dle ministerstva by došlo k navýšení nákladů Vězeňské služby v souvislosti se zajištěním péče pro těhotné ženy a pro novorozené děti. Nejvyšší soud považuje návrh za příliš zjednodušující, nedomyšlený a nedopracovaný. V konkrétnostech šlo o pochybnosti ohledně kompetencí ředitelů věznic, kteří by měli rozhodovat o tom, jestli odsouzeným matkám umožní mít dítě u sebe ve výkonu trestu odnětí svobody. [7]

K úvaze Ministerstva spravedlnosti je nutné přidat, zda je ve veřejném zájmu, aby se pravomocně odsouzení zločinci za zvlášť závažný zločin vraceli do společnosti a zcela popřeli charakter a funkci trestu odnětí svobody, tj. ochrany společnosti, výchovy společnosti a pachatele trestného činu, jakož i potrestání za spáchaný zločin a předcházení dalšímu páchání trestné činnosti. Pokud bychom měli upřednostňovat ekonomickou stránku věci kvůli tomu, že stát nemá finanční prostředky pro zajištění péče novorozenců a těhotných odsouzených, pak institut právního státu a trestání zločinců může zcela postrádat smysl.

Než se však rozhodne o osudu předloženého návrhu, je na závěr nutno podotknout, že dne 16. 7. 2019 byl návrh rozeslán ostatním poslancům. Dne 30. 7. 2019 s tímto návrhem vyslovila vláda souhlas a dne 8. 8. 2019 předseda sněmovny doporučil návrh k projednání, určil zpravodaje a navrhl přikázat k projednání ústavně právnímu výboru. Návrh byl zařazen na program projednávání na 35. schůzi, konané ode dne 15. 10. 2019 a jeho výsledek se v příštích dnech dozvíme. [8]

Do úvah se také dostává nejlepší zájem dítě a právo na rodinný život. Otázkou zůstává, zda by měl převážit zájem dítěte nad zájmem společnosti na hladký průběh trestního řízení u zvlášť závažných zločinů. Případ Nové ukazuje, že je možné využít těhotenství k vyhnutí se trestu a možnosti pobytu na svobodě.

Autor/ka: Kofíja

Autor/ka píše pod pseudonymem.

[1] Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 10. 2018, č. j. 9 T 5/2018-2461.

[2] Vrchní soud zmírnil tresty exmanželům Janákovým. Původně si měli odpykat doživotí [online]. ČT24. [cit. 1. 10. 2019]. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2763857-vrchni-soud-zmirnil-tresty-exmanzelum-janakovym-puvodne-si-meli-odpykat-dozivoti

[3] Nguyenová, Ivana. Ukončení případu těhotné vězeňkyně [online]. Generální inspekce bezpečnostních zdrojů. [cit. 1. 10. 2019]. www.gibs.cz/zpravodajsky-servis/tiskove-zpravy/ukonceni-pripadu-tehotne-vezenkyne

[4] Vražedkyni Janákovou neznásilnili dozorci, otcem jejího dítěte je vězeň [online]. iDNES.cz. 18. 9. 2019 [cit. 1. 10. 2019]. www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/janakova-vrazda-dna-dite-tehotenstvi-porod-znasilneni-vysetrovani-gibs-kralovehradecky-lazne-belohra.A190918_130607_hradec-zpravy_tuu

[5] Vražedkyně Janáková se ocitla na svobodě. Ve věznici za nejasných okolností otěhotněla [online]. ČT24. [cit. 1. 10. 2019]. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2845505-vrazedkyne-janakova-se-ocitla-na-svobode-ve-veznici-za-nejasnych-okolnosti-otehotnela

[6] Šámal, Pavel. a kol. Trestní řád: Velký komentář. 7 vydání. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 3770–3773. ISBN 978-80-7400-465-0.

[7] ČTK. Vláda asi odmítne zrušit automatické přerušení trestu pro těhotné [online]. ceskenoviny.cz. 28. 7. 2019 [cit. 1. 10. 2019]. www.ceskenoviny.cz/zpravy/vlada-asi-odmitne-zrusit-automaticke-preruseni-trestu-pro-tehotne/1781843

[8] Sněmovní tisk 551 – Novela z. – trestí řád [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. [cit. 1. 10. 2019]. www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=551